Karel Kupec – Peugeot už je vychytaný, nyní je na řadě Opel

Za sebou máš dva starty v ERC Juniorů. Jak náročné jsou tyto závody, co se týká logistiky?

„Sezona začala dvěma nejvzdálenějšími závody. Na Azory i Kanáry tým musel vyrazit asi 14 dní před samotným závodem, aby se stihl včas dostavit na trajekt, protože pokud by to nestihl, závodu bychom se nemohli zúčastnit. Před začátkem sezony jsme byli naštvaní, proč udělali pořadatelé tyto první dva závody tak daleko, ale zároveň blízko od sebe. Abych to vysvětlil - na to, aby tým zůstal i s autem ve Španělsku, a vyrazil z Azorů rovnou na Kanáry, bylo moc času, na druhou stranu na to, aby přijel domů, přestavěl auto a odjel zase zpátky přes 3000km moc času nezbylo. Přesun přes půl Evropy samozřejmě není nic levného a tak jsme hledali varianty, jak to udělat. Nakonec vše rozhodla havárie na Azorech, takže jsme se museli vrátit domů a byli rádi za každý den, který jsme měli na opravu auta. Pokud to převedeme na čísla, tak na první dva závody v ERC Juniorů jsme najeli cirka 13 000 kilometrů.“

Na úvod se jela šotolinová rally na Azorských ostrovech. Jak se ti líbily rychlostní zkoušky? Pomohl ti fakt, že ses do soutěží rekrutoval z rallycrosu?

„Nejen rychlostní zkoušky, ale i celý ostrov a vše okolo závodu bylo na Azorech fantastické. Snad jenom to počasí by mohlo být trošku stálejší. Rychlostní zkoušky byly opravdu náročné a moc nás mrzí, že jsme závod nedokončili. Ani ne tak kvůli ztraceným bodům, jako kvůli tomu, že jsme se nemohli zúčastnit sobotní etapy, která byla podle všeho extrémně náročná. Co se týče zkušeností z autokrosu, tak ty se nějak extra do světa rally přenést nedají. Samozřejmě znalost nezpevněného povrchu je výhodou, na druhou stranu v rally je v každé druhé zatáčce povrch jiný a tratě jsou daleko užší než v autokrosu. Zkrátka to vůbec nejde porovnávat.“

Na Azorech ses držel do osudné havárie na 3. místě mezi Juniory. Nebylo pro tebe toto umístění překvapením s ohledem na to, že jsi jel na zcela neznámé trati?

„Letošní sezonu v Evropském šampionátu Juniorů bereme hlavně jako testovací a seznamovací. To ovšem neznamená, že pojedeme vlažně. Tento styl by nám ani moc nevyhovoval. Našim cílem bylo učit se, a pokud by to šlo, občas i soupeře pozlobit. V koutku duše jsme si říkali, že bychom mohli prorazit ve výsledcích výše na některé z erzet, ale že bychom počítali s průběžným hodnocením v závodě o umístění na bedně, to rozhodně ne. Přece jen se jedná o nové prostředí, nové zkoušky a nové soupeře. Na Azorech jsme vstoupili do závodu v dobrém tempu a to se odrazilo na časech, se kterými jsme byli spokojeni. Jedinou vadou na kráse bylo, že jsme Azorskou rally nedotáhli až do konce.“

To, co se ti nepodařilo dotáhnout do konce na Azorech, se ti povedlo na Kanárských ostrovech. Už se ti dostalo nějaké odezvy za tvé dosahované časy v obou soutěžích?

„Kanárské ostrovy – další krásné prostředí s pestrou faunou i flórou. Vůbec se nedivím, že tyto ostrovy jsou vyhledávanou turistickou destinací. My jsme neměli zase až tolik času vychutnat všechny krásy ostrova, ale určitě se sem rád vrátím. I tady musím říci - nádherné a těžké rychlostní zkoušky. V soutěži se nám podařilo chytit správné tempo a již po první etapě jsme byli „na bedně“ mezi Juniory. To byl samozřejmě výsledek z říše snů. A když jsme pak vyhráli i tři zkoušky a pokořili tovární jezdce týmu Opel, dokázali jsme si, že by se dalo s těmito kluky bojovat, i když podmínky zázemí jsou nesrovnatelné. Po závodě nám přišla spousta gratulací a povzbuzujících zpráv nejenom od kluků, co jezdí rally, ale také od fanoušků. Ačkoliv se nám podařilo zajet pěkný výsledek, tak pozitivní dopad na sponzory to tedy nemělo :-(.“  

Dá se dostat ve výsledcích ještě výš? Bylo by jistě krásné, kdyby závod Juniorů vyhrál český jezdec…

„Určitě by to bylo moc krásné, s tím nejde nic než souhlasit. Přiznám se, že to bylo jednou z motivací, proč jsme se rozhodli vstoupit do tohoto seriálu závodů. V tuto chvíli jsou kluci s Opely lepší, ale my se snažíme nacházet cenné desetinky vteřin, abychom se k nim co nejvíce přiblížili. Třeba se nám to jednou povede. Koneckonců, někdy jen stačí mít štěstí a být ve správný čas na správném místě.“

Poprvé letos jsi startoval i na české soutěži. V Českém Krumlově jsi vyrazil do závodu s Opelem Adam R2. Jak vyšlo porovnání těchto dvou vozů?

„To je otázka, na kterou kdybych uměl jednoznačně odpovědět, měl bych asi o hodně starostí méně. Opel nás v Krumlově nepřesvědčil, ale zatím to přisuzujeme tomu, že nevíme, v jakém stavu byly tlumiče. Ať jsme udělali jakoukoliv změnu v nastavení, auto bylo pořád příšerně nervózní a poskakovalo. Krumlov je zrovna jedna ze soutěží, kde je potřeba mít skvěle nastavené auto, což jsme my neměli. Dobrý pocit ale máme z technických pasáží, kde by Opel asi mohl být lepší než Peugeot. Zeptejte se mě po sezóně, to už snad budu vědět přesně :-).“

Změna vozu znamená, že do dalších závodů ERC Juniorů se naskýtá možnost volby mezi Peugeotem a Opelem?

„Ano, je dobré, že máme z čeho vybírat. Ale byl bych radši, kdybychom měli vychytané jedno auto a nestřídali je. Peugeota už vychytaného máme, teď musíme zapracovat na Opelu. Pak se uvidí. Nyní nás čekají mezi Juniory tři asfaltové soutěže a tady předpokládáme, že se objevíme s Adámkem. To ovšem souvisí s tím, že jej na asfaltové erzety perfektně vyladíme. V Lotyšsku na posledním závodě sezony se pojede na šotolině a tady nejspíš budeme startovat s Peugeotem, protože na Opela zatím nemáme šotolinový podvozek.“

V Krumlově jsi dosáhl na tři nejrychlejší časy ve dvoukolkách, což v silné konkurenci a s Adamem je jistě velký úspěch…

„Jak jsem již zmiňoval v předchozí odpovědi, v Krumlově jsme laborovali s nastavením tlumičů. Vyrážet na erzety s tím, že podvozek není TOP, není zrovna med, a my jsme to nezvládli. O to víc nás těšilo průběžné umístění ve dvoukolkách. Samozřejmě jsme rádi za tři nejrychlejší časy, ale v kontextu soutěže to opravdu nic neznamená. Jak se říká, rally končí až na rampě a tady se to nepodařilo dotáhnout do konce.“

Na pódium v Jelení zahradě pod českokrumlovským zámkem jsi ale nedorazil. Co se stalo?

„Na druhém průjezdu rychlostní zkouškou Kohout nám Opel na brzdách odskočil a my jsme lehce probrzdili levotočivou zatáčku. Naneštěstí jsme spadli do příkopu, který byl plný bláta. Bohužel na místě nebyl nikdo jiný než pořadatel a tak se nám auto nepodařilo vyprostit ven :-(. Je to škoda, neboť to byla další dobře rozjetá soutěž :-(.“

Na závěr klasická otázka, co tě čeká v nejbližší době?

„Tento víkend vyrážím společně s bratrem na další závod rallysprintového mistrovství do Mostu. Zde budu fungovat jako podpůrný člen týmu a mechanik v jedné osobě. Čtrnáct dní po sprintu startuje další podnik z velkého mistráku v Hustopečích - rally mezi vinicemi. Tato soutěž je velice krásná a rád bych se jí účastnil. V tuto chvíli ovšem nedokážu říct, zda si obleču kombinézu nebo montérky.“