Giandomenico Basso dokázal při svém návratu do ERC zvítězit. V San Remu vyhrál již potřetí. K úspěchu ho dovedl, ostatně jako už tradičně, jeho navigátor Migia Dotta.
Otázka: Je tohle Vaše nejtěžší vítězství, které jste v kariéře získal?Giandomenico Basso: Myslím, že ano. Dnes jsem opravdu neměl dobrý pocit z auta. Nepovedlo se mi sladit auto a pneumatiky tak, aby fungovaly dohromady. Necítil jsem se ve voze komfortně - moje jízda nebyla přirozená a nemohl jsem tlačit tak, jak jsem si představoval. Chtěl jsem vyhrát, ale v jednu chvíli jsem si už myslel, že to nedokážeme. Že se to nakonec povedlo, je skvělé. Je to zcela určitě nejtěžší vítězství, které jsem kdy získal.
O: Jak jste ty problémy vyřešil?GB: Bylo to hodně věcí, které jsme provedli, ale šlo hlavně o pneumatiky. Musel jsem je více zapojit. Ráno jsem si všiml, že Bryan Bouffier dojíždí testy s pneumatikami na hraně jejich životnosti, byly hodně opotřebované, ty moje naopak vypadaly jako nové. To není dobré znamená, ukazuje to, že vaše gumy nefungují. V servisu jsme udělali nějaké změny na tlumičích, které mi dovolily využívat gumy. To byla asi největší změna.
O: Jaká byla úroveň konkurence?GB: Opravdu velká, soutěž nebyla rozhodnutá do poslední vložky. Do ní jsme sice šli s vedením, ale bylo nám jasné, že to může dopadnou jakkoliv - 7 sekund zde nic neznamená. Dává Vám to jen malou výhodu, kterou můžete kontrolovat. Ale není to nic velkého na to, abyste se mohli úplně stáhnout. Museli jsme jet naplno od startu až do cíle. Odpoledne jsem se ale ve voze cítil lépe.
Basso byl dlouhou dobu továrním jezdcem Abartu v IRC
O: Jak moc speciální je San Remo?GB: Je to soutěž světové úrovně. Je jednou z nejlepších. Myslím, že pokud byste se zeptali lidí a chtěli po nich jméno italské soutěže, tak si vzpomenou na tuto. Má opravdu vysokou úroveň, i když si nejsem jistý, jestli je vysoká natolik, aby motivovala další generaci italských soutěžáků k tomuto sportu, bohůžel. To nám v této zemi bohůžel opravdu chybí. Nejdůležitější je, aby italští jezdci pravidelně startovali na mezinárodní úrovni. Já se o to budu snažit, jak jen to bude možné. Ale zpět k San Remu, bez debaty je to velmi speciální soutěž.
O: Co nám můžete říct o příštím roce?GB: Vše závisí na penězích, bohůžel. Ideální by bylo jezdit ERC s vozem R5. Je to skvělý šampionát a R5 je cesta vpřed. Před tím, než se nám to ale povede uskutečnit, čeká nás ještě hodně dlouhá cesta. Po zbytek roku na tom budu tvrdě pracovat. Snad pojedeme už na Valais, byl by to dobrý start.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?