Jezdec Audi by se chtěl opět dostat do soubojů na špičce pole a to už na Nürburgringu, o kterém říká, že je to „speciální závod“.
Defekty, smůla a technické problémy – všechny tyto věci Timo Scheider za poslední dva roky stihl poznat hodně do detailů. Po smolné sezoně v roce 2012 si dvojnásobný šampion DTM před tou letošní předsevzal, že by chtěl pravidelně bojovat o podia a zkusit získat svůj třetí titul. V průběžném pořadí mu však aktuálně patří až 15. pozice, což není to, co si Němec představoval.
Otázka: Timo, už několik let bydlíte v Rakousku. Je pro vás i přesto závod na Nürburgringu stále ještě domácím závodem? Timo Scheider: Ano, samozřejmě. Domov zůstává domovem, je jedno, kde bydlíte. Stále na Nürburgring jezdím velice rád, protože tam mám podporu ze strany hodně kamarádů a známých. Je to dobrý pocit a každý tamní závod to tak pro mě dělá speciálním.
O: DTM posledně slavilo svoji premiéru v Rusku. Jaký je váš dojem z tamní země a lidí? TS: Moskva je neuvěřitelně turbulentní a pulsující metropolí, ve které, zdá se, není nikdy klid. Může se stát, že se tam člověk třeba ve dvě v noci náhle dostane na šestiproudové cestě do fronty.
O: Z tamějšího závodu si po třech kolech s nulou konečně opět odvážíte body. Začátek nového trendu? TS: V to doufám. Kdyby se to posuzovalo pouze z pohledu čisté rychlosti, tak jsme na ně měli i předtím. Smůla to však zkazila. Proto jsem rád, že to v Rusku stačilo na dva body. Ale naším cílem samozřejmě je bojovat na špici a o vítězství. Doufám, že se nám to podaří změnit už na Nürburgringu.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?