Autosalon v japonské metropoli je každé dva roky plný nejrůznějších kreací, které mají obvykle k sériové výrobě stejně daleko, jako naftové motory Volkswagenu k nízkým emisím. Na stánku Daihatsu však vedle netradičního minibusu Noriori budou i o něco normálnější automobily.
Začít můžeme konceptem D-base, což je 3,4 metru dlouhý, 1,48 metru široký a 1,49 metru vysoký hatchback třídy kei, ukazující pravděpodobnou podobu nástupce modelu Mira. Jeho karosérie je laděna do modrobíla, což vytváří zajímavý kontrast s dalšími, do veselých barev oděnými koncepty automobilky. Zpět však k Daihatsu D-base, jehož nevýraznějším prvkem je aerodynamický bodykit karosérie, 18palcová kola a lišta masky chladiče, protažená na celou šířku auta. V sériové podobě jistě neuvidíme dvouramenný volant, netypická sedadla nebo digitální přístrojový panel s modrým podsvícením. Naopak volně stojící obrazovka multimediálního systému je téměř tutovkou. Pod kapotou najdeme zážehový tříválec o objemu 0.66 litru, jehož spotřeba je díky regenerativnímu brzdění, bezestupňovému automatu i nízké hmotnosti jen 3 l/100 km.
Na stejném základu, dokonce i se stejnou délkou a šířkou, avšak výškou 1,67 metru, stojí kei MPV Hinata. Svým vzhledem jasně naznačuje, že jde o druhý z konceptů, jehož sériová výroba nemusí být nutně daleko. U tohoto modelu vsadilo Daihatsu na přírodní barvy, proto je karosérie laděna do zelena, zatímco uvnitř doplňuje světlou palubní desku dřevem obložená středová konzole a volant. Podlaha je pokryta kobercem, který na první pohled připomíná trávník. Hlavním trumfem Hinaty jsou ale sedadla, v případě obou předních otočná o 360 stupňů. Rozpohybování má na starosti tříválec o objemu 0.66 litru, doplněný o bezestupňový automat.
1995 mm vysoký oranžový model Tempo představuje cateringové auto nové generace. Nejen, že se v zadní části nachází prodejní pult, ale v útrobách je též místo na vaření a ukládání potravin. Ve spodní části je světelná tabule, na níž může prodejce umístit svou reklamu. Pod kapotou je opět tříválec o objemu 0.66 litru, doplněný o turbodmychadlo, pohánějící výhradně přední kola.
Nejbizarnějším projektem je zcela určitě podivně roztomilý koncept minibusu Noriori (v překladu nástup a výstup) s obrovskými bočními zelenými posuvnými dveřmi a nízkou světlou výškou, která se po zastavení ještě o něco sníží. Není to samoúčelné, protože to ulehčuje nájezd a výjezd vozíků pro hendikepované (ty se dovnitř vejdou nejvýše dva). Díky vnitřní výšce 1995 mm se ani ti největší dlouháni nemusejí bát, že by hlavou naráželi do stropu auta. Evergreenem se stalo použití 0.66litrového tříválce.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.