Nissan Leaf se neprodává tak, jak by si v Japonsku přáli. Prodeje pozvolna klesají a vývojáři si tak museli lámat hlavu nad tím, jak prodeje alespoň trochu oživit.
Doba elektromobilům příliš nepřeje. Ačkoliv se na trhu objevuje stále větší množství vozů s tímto alternativním pohonem, tvoří stále jen zlomek prodejů. Důvodů může být více - od vysoké ceny, která nedohání klasické benzínové vozy ani s masivními dotacemi evropských států, přes obavu z nedostatečného dojedu, obavu z nutnosti výměny baterie až po špatné načasování. Automobilový trh je totiž nyní v útlumu a to elektromobilům, které jsou uplatnitelné spíše jako druhé či třetí vozy do rodiny, příliš nesvědčí.
Automobilkám zbývají v zásadě dvě možnosti. Mohou výrobu stopnout a čekat jak na dozrání technologií, tak na ekonomicky lepší časy, nebo inovovat. Zdá se, že první variantu zvolili Peugeot, Citroën a Mitsubishi, kteří "dočasně" pozastavili výrobu svého malého elektromobilu. Nissan sází na druhou možnost.
Nepříliš úspěšný Leaf by měl lépe prorazit s inovovaným pohonným ústrojím. Cílem inovací nebylo ani tak zvýšit výkon, jako spíše zmenšit celé zařízení a snížit jeho hmotnost. To se podařilo a vůz je nyní lehčí o nezanedbatelných 80 kilogramů. Takové odlehčení samozřejmě znamená vyšší dojezd, který je nyní stanoven na 228 km. To je oproti dosud slibovaným 170 km značné zlepšení, ale je otázkou, jak se to projeví v reálných podmínkách. Napomoci by však měl také nižší odběr palubních spotřebičů, na kterém u Nissanu taktéž zapracovali.
Motor se také zmenšil, díky čemuž mohly být pod přední kapotu přeneseny některé komponenty nutné pro nabíjení. Tím se znatelně zvětšil kufr, z 330 litrů se zvětšil na 370.
Nissan také snížil cenu Leafu, avšak za cenu odebrání několika prvků výbavy. Vytvořila se tak nová základní výbava, která neobsahuje například navigaci a některé další luxusnější prvky.
Zvenčí půjde nový Leaf rozeznat jen těžko. Kromě tří nových barev se změnil jen design kol a velmi znalé oko možné rozezná pozměněný vzhled světem pro denní svícení a mlhovek.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?