Renault Mégane se v letošním roce dočkává velké řady úprav. Dotknou se zejména motorů, které budou téměř kompletně nové a přímo superúsporné.
I Renault podlehl módní vlně downsizingu, tedy zmenšování objemu motoru a nahánění potřebného výkonu pomocí jiných řešení, zejména pak přeplňováním a vyspělým systémem vstřiku paliva. Díky tomu se daří, přinejmenším papírově, snižovat spotřebu.
Renault zvolil pro Mégane jen velmi mírné zahlazení vrásek zvenčí - nejvýraznější vzhledovou a zároveň i technickou změnou je použití diodových světel pro denní svícení, která by měla ušetřit nějakých těch pár kapek paliva.
Velké změny se neudály ani ve výbavách, přesto tu můžeme odhalit několik nových položek. Z nejzajímavějších jistě musíme zmínit systém Visio, který díky kameře dovede sledovat správnou jízdu mezi jízdními pruhy a měnit geometrii světelného kužele hlavních světlometů tak, aby byla zaručena jak optimální viditelnost, tak zároveň nedošlo k oslnění protijedoucích řidičů.
A nyní k těm motorům. Novinky mají označení Energy. Dieselový základ bude tvořit motor dCi 110, jehož výkon 110 koní putuje z objemu 1,5 litru. Doménou motoru má být nízká spotřeba - pouhých 3,8 l/100 km, což by mělo spolu se šedesátilitrovou nádrží umožnit dojezd kolem 1500 kilometrů a to je úctyhodná hodnota.
Silnější diesel dCi 130 nabídne výkon o 20 koní vyšší, přičemž objem motoru je zde 1,6 litru. Spotřeba má vystoupat na rovné čtyři litry.
A nakonec benzínový motor, i on se dočkal omlazení. Podobně jako u koncernu Volkswagen, také zde pronikají jako náhrady motorů 1,6 menší přeplňované 1,2. Verze Energy TCe 115 si má s výkonem 115 koní říci o příjemných 5,3 l/100 km.
Facelift se mimo standardního Méganu dotknul také ostré verze RS. I ta dostala diodová světla, přičemž výkon se zvýšil o 15 koní na 265 k.
Nových provedení se dočkáme v průběhu března tohoto roku.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?