Mercedes se ve Frankfurtu prezentuje konceptem poněkud vzdálenější budoucnosti. Vůz mezi sedanem a kupé má dveře otevírající se vzhůru a pohon na vodík.
Mercedes F125 je charakteristický, tak trochu podobně jako starší F700, přídí, která směrem dozadu výrazně stoupá. Tento prvek není v dnešních vozidlech využíván, ačkoliv aerodynamicky by smysl měl. Důvodem je bezpečnost zejména ve světě SUV a prostorové nároky dnešních motorů.
Koncept z bočního pohledu jednoznačně připomíná kupé CL a je možné, že by se některé prvky mohly objevit i na jeho příští generaci. V interiéru se nacházejí dvě řady sedaček, ale nezdá se, že by na nich byl královský prostor tak typický pro luxusní sedany značky. Přístup k nim je však díky nahoru se vyklápenícím dveřím lepší než u kupé.
Pod kapotou najdeme elektromotor o výkonu 231 koní, který je zásobován energií z vodíkových článků. Díky nim má takovýto vůz dojezd 620 kilometrů.
Nejen složitá soustava, ale také velké rozměry se podepsaly na hmotnosti 1700 kilo. Dnešní CL váží něco přes dvě tuny. Nižší hmotnost konceptu je způsobena použitím karbonem vyztužených plastů a hliníku.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?