Japonská Toyota, která je světovou jedničkou ve vývoji a výrobě hybridních vozidel, vstoupila do světové vytrvalostní série v okamžiku, kdy se v technických pravidlech objevily možnosti hybridních pohonných ústrojí. Provoz týmu a nasazování závodních prototypů je pro japonského výrobce jakousi vývojovou laboratoří.
Po nečekaném odchodu Audi z World Endurance Championship se otevřelo mnoho otázek týkajících se dalšího směrování vytrvalostních závodů. Na toto téma toho v posledních měsících loňského roku bylo mnoho vyřčeno a mnoho napsáno. Zdálo se, že promotér vytrvalostních závodů, kterým je společnost Automobil de l‘ Ouest, společně s FIA na jedné straně a zainteresované tovární týmy (Porsche a Toyota) na straně druhé nalezly společnou řeč a výsledkem jednání je dohoda, která zmrazila jakékoliv zásadní změny v technických pravidlech pro stavbu závodních prototypů kategorie LMP1 až do sezóny 2019 včetně.
S příchodem nové sezóny vytrvalostního mistrovství světa se začínají znovu objevovat některé diskuse a prohlášení, která mají za úkol připravit půdu pro otevření jednání, ze kterých vzejde nová podoba technických regulí pro stavbu vytrvalostních prototypů pro další období, které bude počínat rokem 2020. Nutno podotknout, že tyto nové regule by měly spatřit světlo světa podstatně dříve, aby zainteresované týmy měli čas na rozhodnutí, zda budou v seriálu vytrvalostních závodů i nadále pokračovat a samozřejmě i čas na konstrukci nových skupin potažmo celých vozů.
Nová pravidla by také měla umožnit výrazné snížení nákladů nutných na vývoj a provoz závodního týmu potažmo vytrvalostních prototypů. A právě výše těchto nákladů je kamenem úrazu. Díky tomu, že konstrukce a vývoj hybridních pohonných jednotek je velmi nákladnou záležitostí, je nemožné, aby se v kategorii LMP1 Hybridních vozů etabloval jiný, než tovární tým. A ani tak se výrobci automobilů do vytrvalostních závodů nijak nehrnou. Tedy nehrnou se do kategorie závodních prototypů na rozdíl od kategorie GTE, ve které v současné době měří své síly tovární týmy Aston Martin, Ferrari, Ford a Porsche. Od příštího roku se tento kvartet rozroste o BMW a hovoří se také o Lamborghini a McLarenu.
Proti tomu vstup mezi prototypy zvažuje v současné době jen automobilka Peugeot, ale na rozdíl od dvojice Porsche/Toyota by se případný vstup francouzské automobilky realizoval do kategorie LMP1 s konvenčním pohonem. A důvodem jsou právě náklady.
V této souvislosti nelze nezmínit situaci právě ve skupině soukromých týmů LMP1. V sezóně 2016 proti sobě soutěžily pouze dva týmy (ByKolles a Rebellion Racing) a v letošní sezóně dokonce budeme na závodních tratích sledovat pouze jediný prototyp stáje ByKolles. Naproti tomu v sezóně 2018 se na startovní rošt budou vedle sebe stavět další vozy. Vývoj prototypů LMP1 pro soukromé stáje probíhá v současné době u společností BR Engineering/ Dalara, Ginetta a Oreca.
Pascal Vasselon, technický ředitel Toyota Motorsport GmbH, se k setrvání Toyoty ve World Endurance Championship vyjádřil takto: „Vývoj hybridní technologie je hybnou silou našeho závodního programu WEC. Toyota ve WEC setrvá i nadále, ale pouze v případě, že se hybridní technologie stanou nedílnou součástí technických pravidel i pro další období. Pokud by se tato možnost z technických regulí vytratila, považovala by to Toyota za krok zpět a obávám se, že by bylo zcela nemožné, aby se Toyota v takovém případě do WEC zapojovala i nadále.“ Zároveň však Vasselon zmínil, že Toyota doposud nikdy nestanovila „koncový termín“ své účasti ve vytrvalostním mistrovství světa.
Tato prohlášení přicházejí právě ve chvíli, kdy se přibližuje termín zahájení diskusí nad novou podobou technických pravidel pro roky 2020 a dále. Očekává se, že tato jednání budou velmi náročná a budou velmi detailně posuzovat veškeré možnosti a oblasti s akcentem na úspory nákladů. Právě oblast nákladů a jejich úspor bude klíčová a bude jakýmsi středobodem všech jednání. ACO a FIA si od toho slibují větší atraktivitu vytrvalostních závodů pro výrobce. Cíl je jasný - dostat na startovní čáru LMP1 více továrních týmů. Vincent Beaumesnil, sportovní ředitel ACO se k otázce jednání o technických předpisech na další období vyjádřil takto: „V tuto chvíli není nic dohodnuto, natož rozhodnuto. Naše diskuse teprve začínají a naším cílem je nalézt konsenzus v oblasti dalšího technického rozvoje za předpokladu masivního snížení nákladů po roce 2020.“
V tuto chvíli se nabízí možnost redukce různých doposud povolených variant hybridních ústrojí pohonu v závislosti na použitém palivu a energetické náročnosti na jeden ujetý okruh. S největší pravděpodobností tak dojde k revizi "Dodatku B" technických předpisů, který zajišťuje srovnatelnou konkurenceschopnost různých typů pohonných ústrojí právě v souvislosti s typem použitého paliva a dělením jednotlivých hybridních tříd.
Mimochodem některá technická opatření vstupují v platnost již pro letošní sezónu (omezení počtu sad pneumatik, omezení počtu pohonných jednotek nebo omezení aerodynamických variant, omezení vývoje v aerodynamickém tunelu a mnohá další) ale na druhou stranu od roku 2018 dochází na poli hybridních pohonů ke vzniku nové kategorie energetické náročnosti - 10MJ (dosavadní maximum je 8MJ).
Podle Pascala Vasselona je nutné vytvořit pracovní skupiny, ve kterých budou mít své zastoupení také představitelé obou továrních týmů - Porsche a Toyota. Snahou těchto pracovních skupin bude nalezení řešení, které umožní rovnocennou soutěživost právě s ohledem na množství vynaložených prostředků.
Berme tedy tuto hrozbu s rezervou, i když jedna stará známá pravda říká: "Nikdy neříkej nikdy".
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.