Když se řekne Lamborghini, tak i člověk, kterého automobily absolutně nezajímají, přesně ví, o čem je řeč. Neznám nikoho, kdo by neznal vzrušující supersporty této italské továrny na sny. Zasvěcenější čtenáři jistě znají legendu o tom, jak se výrobce traktorů nepohodl s Enzem Ferrari, a proto postavil konkurenční vůz, který započal éru nádherných automobilů, které zdobí zeď nejednoho chlapeckého pokoje. Dnes bych ale připomněl méně známé neveselé období, které malém ukončilo výrobu sportovních vozů s býkem ve znaku.
V roce 1987 se za částku 25 milionů USD stal Chrysler majitelem Lamborghini. Tehdejší ředitel Chrysleru měl s italskou firmou své plány. A rozhodně nešlo o to, aby konkurovala zavedeným výrobcům luxusních sportovních vozů. Jeho plány byly čistě pragmatické. Chtěl využít auru, která se vznášela nad touto značkou, a tím marketingově podpořit Chrysler. Plán spočíval v tom, že z Lamborghini bude pouze stupeň výbavy u Chrysleru. Stejně tak, jak u tuzemské značky Škoda, dobře známé vrcholné provedení Laurin & Klement.
Pověření pracovníci tímto úkolem nadšeni nebyli. Chtěli zachovat výrobu sportovních vozů a ne jen parazitovat na jejím jméně. Pod heslem ,, škodlivá poslušnost" proto navrhli automobil, který by si nikdo s kouskem soudnosti a dobrého vkusu nikdy nekoupil. Pro základ své přestavby použili Chrysler Imperial s nejdelším rozvorem a upravili ho podle svých představ tak, aby výsledek byl opravdu fiaskem.
Sám ředitel Chrysleru při pohledu na výsledek musel uznat, že tudy cesta nevede, a tak přemýšlel, jak jinak může nabitou firmu využít. Shodou okolností se u Chrysleru zrovna pracovalo na duchovním nástupci Shelbyho Cobry. Jenže zvažovaný motor V10 8.0 l byl takřka nepoužitelný. Celolitinový agregát byl příliš těžký a kvůli velikosti ventilů nebylo možné z něj dostat výkon převyšující 300 koní. Naštěstí přišlo osvícení a motor putoval k inženýrům od Lamborghini, kteří si ho vzali do parády. Výsledkem byl na svůj obsah lehký hliníkový motor, který z chystaného Viperu udělal postupem času legendu.
Za dob kralování Chryslera se nakonec, i přes nesnadné počátky spolupráce, Lamborghini vyhouplo zpět do sedla. Úžasný, ale již velice letitý model Countach, byl nahrazen kultovním Diablem. Spolupráce byla ukončena v roce 1994, kdy Chrysler prodal Lamborghini indonéské finanční společnosti Megatech. O další 4 roky později Lamborghini opět změnilo majitele. Tím byla automobilka Audi. A to je již historie, kterou všichni dobře známe. Za více než dvě dekády pod křídly této německé značky vzniklo velké množství úžasných vozů a z Lamborghini se stala stabilní a zisková firma.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?