Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Aerosaně jsou dnes již téměř zapomenutým termínem, nicméně v období druhé světové války a během studené války se jednalo o zajímavý způsob, jak se rychle, snadno a bezpečně pohybovat zasněženou krajinou, i po zamrzlých řekách. V případě Tupolevu A-3 se však dalo cestovat i bažinami a po vodní hladině
Příběh aerosaní Tupolev A-3 se začal psát již v roce 1961, kdy ruská armáda vydala objednávku na lehký transportní prostředek určený pro záchranu kosmonautů ze Sibiře, který by se vešel do přepravní helikoptéry Mi-6. Kvůli nehostinným podmínkám panujícím na Sibiři však musel být přepravní prostředek schopný překonávat náročný terén, bažiny, tundry a někdy i zamrzlé řeky. Také musel být schopen operovat při mínusových teplotách a jeho maximální rychlost se měla pohybovat okolo 160 km/h.
Takové podmínky jsou poměrně náročné i na dnešní dobu, nicméně společnost Tupolev, která stála u zrodu ruského leteckého průmyslu, se nenechala náročností odradit a již v roce 1961 začala pracovat na prototypu, který byl představen v roce 1963 s označením Aerosaně Tupolev A-3 "Nadezhda" (v překladu naděje). Výroba pak probíhala od roku 1964 až do začátku let osmdesátých.
Aby si Tupolev pojistil, že jeho stroj bude schopen překonat opravdu každý typ terénu na Sibiři, rozhodl se postavit svůj dopravní prostředek jako obojživelné aerosaně. O pohon se tedy staral tlačný motor vzadu, nicméně klasické saně byly nahrazený trupem, který připomíná spíše sportovní člun.
Dno tohoto trupu však bylo vyztuženo, potaženo polyethylenem s nízkým třetím a vybaveno několika hranami, díky kterým držel Tupolev A-3 směr i na ledu. Konstrukce se navíc vyznačovala i velice nízkým ponorem, takže i v případě pohybu na vodě byl Tupolev A-3 ideálním do sibiřských bažin a mělkých toků.
Uvnitř plně uzavíratelné kabiny se nacházelo pět sedadel, případně sedadlo pro řidiče a 650 kilogramu nákladu, který dokázal Tupolev uvézt na sněhu či ledu, případně pro 300 kilogramů nákladu v případě přepravy po vodě. Díky tomu se tak Tupolev A-3 stal vhodným pošťáckým a zdravotnickým strojem schopným dostat se i k těm nejzapadlejším vesnicím.
Ovládání bylo zprostředkováno kniplem podobným tomu v letadlech, ovšem zde se ovládaly pouze lamely za vrtulí. Tu nejprve poháněl vzduchem chlazený pětiválec o výkonu 75 kW (102 k), který později nahradil výkonnější motor o výkonu 190 kW (258 k). Výkon pak byl přenášen na netradičně vypadající dvojitou vrtuli. Zajímavostí je však design trupu, díky kterému se při rychlosti nad 80 km/h generoval aerodynamický vztlak, což snižovalo tlak, kterým Tupolev působil na podklad.
Co se využití týče, záchrana kosmonautů sice byla primárním cílem, nicméně zda se ho podařilo dosáhnout bohužel nevíme, neb kosmický program byl veden v utajovaných materiálech. Stroprocentně však víme, že většina Tupolevů A-3 se proháněla po Sibiři s poštou, léky a zásobami.
Malá část se pak dostala i do Evropy, kde však sloužila povětšinou v armádě. Například na základně ve východním Německu mělo být několik Tupolevů A-3, jejichž cílem měla být rychlá extrakce sestřelených pilotů. Maďarská pohraniční stráž pak dostala Tupolevy A-3 k hlídání na Neziderském jezeře.
Kolik Tupolevů A-3 bylo celkem vyrobeno se bohužel neví, nicméně v USA se pohybuje jeden z roku 1978 s registračním číslem N007, který se čas od času objevuje na aukcích. O jeho pohon se však stará neoriginální hvězdicový devítiválec. Několik kusů je pak rozmístěno různě po muzeích, některé má Maďarské muzeum pohraniční stráže, jiné zase muzeum automobilů v Moskvě.
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?
Když jsem před pár měsíci vybíral auto, které vezmu na dovolenou do italských Alp, tak jsem zvažoval více kandidátů, ale nakonec padla volba na tento Superb. Po cca 1500 km v jednom týdnu se ukázalo, že šlo o vynikající volbu. Proč zrovna jsem si vybral tento model a kolik zvládne tento úsporný fešák ujet kilometrů na jedno natankování?
Cestování vlastním autem po Evropě má své kouzlo, ať už je to svoboda, flexibilita nebo možnost vzít s sebou bez obav i větší zavazadla. Ale co když se za hranicemi něco pokazí? Správné pojištění vám zajistí klidnou dovolenou i v nečekaných situacích. Pojďme si projít, na co byste se měli připravit, než se vydáte na silnici za hranice.