Tavria byl malý levný hatchback ukrajinské automobilky ZAZ, který se ve výrobě udržel celých 24 let. Vždy však šlo o jeden z nejjednoduších vozů, které byly na svém marketu nabízeny. I tak ale posloužil jako základ pro závodní stroj, který měl bojovat ve skupině B.
S Tavrií se mohli docela často setkat i Češi, v 90. letech se prodával na našem trhu a ojedinělé kousky se na silnicích držely ještě v minulé dekádě. Dnes už se s Tavrií v Česku v podstatě vůbec nemáte šanci setkat, podobně jako Oltcit nebo Samara se bohužel zcela vytratily.
Lidové vozidlo značky, která do té dobry produkovala jen beznadějně zastaralý Záporožec, byl na svou dobu a místo docela moderní. Malý hranatý hatchback s koncepcí vše vepředu v sovětské nabídce doplňoval dražší Samaru. Třídveřový hatchback později doplnila i sedan verze nazvaná Slavuta, kombi Dana a pick-up Tavria, poslední kusy z fabriky v Záporoží vyjely až v roce 2011.
Několik kusů Tavrie z předsériové výroby se dostalo v roce 1986 do rukou kontruktérů estonského sportovního týmu Estreklamfilm. Vedoucí týmu, Kaila Kael, se ihned rozhodl postavit na tomto základě závodní stroj. Aby se ale lidová Tavria dokázala prosadit v tvrdé konkurenci, bylo potřeba provést velmi zásadní změny. Původní motor, čtyřválec MeMZ 245 o výkonu 51 koní, tak byla nahrazen motorem z VAZ 2106 a s výkonem zvýšeným na 140 koní. Místo pod kapotu však putoval před zadní nápravu do míst, kde běžná Tavria má zadní sedačky. Výkon byl na rozšířenou zadní nápravu přenášen přes převodovku původem z formule Estonia.
Zadní část Tavrie se ostatně změnila k nepoznání. Karosérie byla odříznuta hned za B sloupkem a celá záď nahrazena trubkovým rámem. Ten byl zakryt laminátoým krytem imitujícím původní vzhled Tavrie, avšak s výrazně širšími blatníky. Celou záď bylo navíc možné vyklopit pro snadný přístup k motoru. Vepředu zůstal chladič, samozřejmě mohutnější a přestěhovala se zde i nádrž na benzín.
Plánování i stavba zabrala jen 112 dní. Výsledný vůz, nazvaný ZAZ-1102 ERF-Mobile, byl dle testovacích jezdců nezastavitelný na asfaltu, při ostrém nasazení však byl problém se spolehlivostí. Vznikly dva kusy, druhý postavený se při svém nasazení na Rallye Jalta téměř okamžitě pokazil, první kus se dočkal více nasazení ale po přehřátí motoru byl odstaven do garáže. Pracovalo se i na třetím kuse, v roce 1987 však byla zrušena skupina B, ve které Estonci plánovali Tavrie nasadit a projekt tak byl ukončen.
Na první vyrobený kus se postupem času zapomělo a byl považován za ztracený, před pár lety se však náhle dostal do sbírek muzea závodních automobilů v Tallinu. Tam se dočkal kompletní renovace, která jej dostala do stavu, v jakém před 30 lety poprvé vyjel na závodní trať.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.