Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Když si přečtete takovýto nadpis, asi vás napadne leda bláznivý výtvor umělce trpícího přebytkem představivosti a volného času. Takové auto ale opravdu vzniklo, bylo zamýšleno pro sériovou výrobu a stál za ním Henry Ford.
Základ pro vývoj sójové náhražky automobilu ale dodal člověk, který se jmenoval George Washington Carver. Afroamerický botanik a vynálezce, který se zabýval vývojem náhražek za běžně používané materiály jejich ekologickými variantami z rostlin. A právě jeden z jeho vynálezů, plastický materiál z výtažků sóji, pšenice a kukuřice byl využit pro konstrukci nového vozu.
Důvodem pro využití takovéhoto materiálu nebylo ekologické cítění jeho tvůrců, ale spíše požadavek na nízkou váhu a především nedostatek oceli. Vznikalo totiž počátkem 40. let, kdy zuřila druhá světová válka a využití oceli mělo trochu jiné priority.
Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem.
Henry Ford vývoj svěřil designéru Eugene Turenne Gregoriemu, který ale projekt po nějaké době svěřil konstruktéru Lowell E. Overlymu. Výsledkem byl vůz, jehož trubkový rám pokrývalo 14 panelů karosérie, vytvořených ze sójové hmoty. Také na oknech se šetřilo vahou a tak byly místo skla vyrobeny z plexiskla. Vůz využíval osmiválec Ford o výkonu 60 koní. Výsledný automobil vážil jen 907 kg, tedy asi o 25 % méně než srovnatelný sériový automobil té doby. Finální složení materiálu použitého na panely karosérie bohužel není známo, nedochovaly se totiž žádné dokumenty z výroby. Kromě tří základních složek se některé zdroje zmiňují i o vlákenech z konopí, zatímco jiné mluví spíše o fenolové pryskyřici a formaldehydu.
I přes využití netradičních materiálů ale vůz nepůsobil jako futuristický koncept, na pohled šlo o docela normální malý sedan, který se nevymykal z norem tehdejší americké produkce. Auto bylo navíc velmi odolné, materiál dokázal vydržet nárazy silnější než tehdejší ocel, jak dokazuje i video Henry Forda, který kladivem opakovaně buší do jednoho z panelů karosérie, který si nechal instalovat na svůj vlastní vůz. Kromě netradičního materiálu měl být originální i pohon, spalovací motor byl totiž uzpůsoben pro spalování paliva vyrobeného z konopí.
I přes nesporné výhody automobilu a pozitivní přijetí na výstavách, ale k výrobě nakonec nikdy nedošlo. Nevznikl ani druhý plánovaný prototyp, první vyrobený vůz byl navíc zničen, údajně už v roce 1941 samotným Gregoriem. Jedním z důvodů pro ukončení celého projektu mohla být právě probíhající válka, kdy byl vývoj osobních automobilů upozaděn a veškeré prostředky šly na vývoj vybavení pro armádu. Sója se však do automobilů vrátila a právě Ford před pár lety začal používat materiály ze sóji v interiérech svých vozů.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?
