Možnost postavit si od základu vlastní auto asi přijde současným Evropanům jako něco naprosto nereálného. V Sovětském svazu však šlo o překvapivě běžnou činnost, podobné auta vznikaly po stovkách a dokonce se tam konaly srazy podobných výtvorů. Mnohé z nich, jako napříkad Oleko, navíc jezdí dodnes.
Zejména v 70. a 80. letech bylo v Sovětském svazu docela běžné, že si tamní občané sami stavěli auta. Takové vozy navíc bylo možné legálně přihlásit na značky a provozovat. Velká část takto vyrobených automobilů byly sporťáky, kte kterým se jinak Rusové ani dostat nemohli. Stavěly se však i jiné typy automobilů, například i něco, co by se dnes nazývalo SUV.
Oleko začal stavět jeden moskevský mechanik v polovině 80. let a použil k tomu díly z mnoha tehdy vyráběných lokálních aut. Zejména se mu ale podařilo levně sehnat přední část karosérie nabouraného sedanu Volga 24-01 a zadní část kombíku 24-02. Sehnat kus kombíku bylo tehdy dosti problematické, tyto vozy se totiž neprodávaly běžným občanům bez speciální povolenky. Tu dostal jen někdo, kdo dokázal, že velký kombík potřebuje, například rodiny s více dětmi nebo lidé vozící těžké vybavení nutné kvůli zaměstnání. 24-02 kterou koupil tvůrce Oleka ale původně patřila úřadům a prošla těžkou nehodou.
Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem.
Obě části karosérie tvůrce svařil dohromady, vynechal ale kus auta mezi B a C sloupkem. Tím vznikl krátký třídveřový automobil, který se podobal na tehdy nový Jeep Cherokee XJ v krátké verzi. Tomu odpovídá i posazení Oleka na docela vysoký podvozek, původem z Moskviče 412. Spolu s velkými koly, výraznými lemy blatníků a rámem na přídi se Oleko opravdu tváří jako SUV a je téměř jisté, že tvůrce musel mít na stole položené fotky Jeepu.
Na příď i záď se nastěhovaly světla z Lady, díky kterým je ještě těžší v Oleku vysledovat původ u Volgy. Pod kapotou pracuje motor z Gazu, ruské zdroje si ale nejsou jisté jestli z Gaz 21 nebo 24-01. Název Oleko pak vychází ze jmen synů tvůrce, Olega a Konstantina.
Moskvan na svém díle pracoval tři roky, mezi lety 1985 a 1988. V roce 1990 se mu pak podařilo vůz dostat legálně na silnice a od té doby jej používal jako svůj vůz na každodenní ježdění. Na Oleku ale stále pracoval a vylepšoval jej. V následujících letech nahradil původní dveře novými z GAZ-3110, nahradil světla modernějšími, namontoval mohutnější kola a také nový rám. Kromě toho se změny dočkal lak, místo původního vícebarevného teď Oleko jezdí ve stříbrné metalíze. A i dnes, více než 30 let po vzniku je stále v každodenním použití.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?