V moskevské garáži postavil vlastní Jeep Cherokee. Oleko se povedlo a jezdí dodnes

Zejména v 70. a 80. letech bylo v Sovětském svazu docela běžné, že si tamní občané sami stavěli auta. Takové vozy navíc bylo možné legálně přihlásit na značky a provozovat. Velká část takto vyrobených automobilů byly sporťáky, kte kterým se jinak Rusové ani dostat nemohli. Stavěly se však i jiné typy automobilů, například i něco, co by se dnes nazývalo SUV.

Oleko začal stavět jeden moskevský mechanik v polovině 80. let a použil k tomu díly z mnoha tehdy vyráběných lokálních aut. Zejména se mu ale podařilo levně sehnat přední část karosérie nabouraného sedanu Volga 24-01 a zadní část kombíku 24-02. Sehnat kus kombíku bylo tehdy dosti problematické, tyto vozy se totiž neprodávaly běžným občanům bez speciální povolenky. Tu dostal jen někdo, kdo dokázal, že velký kombík potřebuje, například rodiny s více dětmi nebo lidé vozící těžké vybavení nutné kvůli zaměstnání. 24-02 kterou koupil tvůrce Oleka ale původně patřila úřadům a prošla těžkou nehodou. 

Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem.

Obě části karosérie tvůrce svařil dohromady, vynechal ale kus auta mezi B a C sloupkem. Tím vznikl krátký třídveřový automobil, který se podobal na tehdy nový Jeep Cherokee XJ v krátké verzi. Tomu odpovídá i posazení Oleka na docela vysoký podvozek, původem z Moskviče 412. Spolu s velkými koly, výraznými lemy blatníků a rámem na přídi se Oleko opravdu tváří jako SUV a je téměř jisté, že tvůrce musel mít na stole položené fotky Jeepu.

Na příď i záď se nastěhovaly světla z Lady, díky kterým je ještě těžší v Oleku vysledovat původ u Volgy. Pod kapotou pracuje motor z Gazu, ruské zdroje si ale nejsou jisté jestli z Gaz 21 nebo 24-01. Název Oleko pak vychází ze jmen synů tvůrce, Olega a Konstantina. 

Moskvan na svém díle pracoval tři roky, mezi lety 1985 a 1988. V roce 1990 se mu pak podařilo vůz dostat legálně na silnice a od té doby jej používal jako svůj vůz na každodenní ježdění. Na Oleku ale stále pracoval a vylepšoval jej. V následujících letech nahradil původní dveře novými z GAZ-3110, nahradil světla modernějšími, namontoval mohutnější kola a také nový rám. Kromě toho se změny dočkal lak, místo původního vícebarevného teď Oleko jezdí ve stříbrné metalíze. A i dnes, více než 30 let po vzniku je stále v každodenním použití.