Škodovka vyráběná v USA? I takové existují a dodnes vozí Američany do práce

V 50. a 60. letech se oficiálně dostaly na americký trh modely 440, Octavia a Felicia, prodeje však byly tak nízké, že z dovozu brzy sešlo. Na kanadský trh se ale dodávaly až do konce 80. let, poslední Škodovkou na severoamerickém kontinentě tak byla až Škoda 135 GLi. Byly ale doby, kdy se v Americe Škodovky dokonce vyráběly a ani to není tak dávno. Malým háčkem je, že kromě jména neměly nic společné s automobilkou Škoda Auto.

Škoda Ostrov pod touto slavnou značkou vyráběla trolejbusy už od 60. let, nejen pro domácí trh ale i celý východní blok. Po pádu železné opony se Škodovka začala více zajímat i o trhy na západ od českých hranic. V roce 1994 byl založen společný podnik s americkou firmou Electric Transit, Inc. v Baltimore ve státě Maryland. Vozy vzniklé v americké továrně jsou tak v Americe známy spíše pod jménem ETI než Škoda.

V ostrovském závodě se v roce 1995 vyrobily tři prototypy dvounápravových trolejbusů se samonosnou karosérií 14TrE určených pro americký trh, na základě modernizovaného modelu Škoda 14TrM.  Už na pohled se od běžného 14TrM lišily využitím americkým světel, nutných kvůli odlišným normám. Byl také pozměněn design přední části a na pravém boku se nacházely pouze dvoje dveře. Vůz s pohotovostní hmotností 13600 kg dostal elektrický motor s výkonem 140 kW, postačující pro dosažení maximální rychlosti 61km/h. Vzhledem k americkým požadavkům musel také každý trolejbus nabídnout zvedák pro vozíčkáře.  

Tyto tři trolejbusy byly odeslány do USA pro testování. Sériová výroba začala v roce 1998 a všechny vozy modelu 14 TrE byly určeny pro město Dayton v Ohiu. Výroba probíhala formou CKD kitů, do amerického závodu se tak odeslaly skelety trolejbusů a kontejnery s elektrickou výzbrojí a vozy byly zkompletovány až na místě. Tímto způsobem se vyrobilo 54 kusů, které se poté společně se třemi prototypy využívaly pro městskou hromadnou dopravu v Dayton. 54 sériových vozů dodnes představuje absolutní většinu vozového parku ve městě, prototypy již byly vyřazeny. Prototyp s číslem 9602 byl zachován jako historické vozidlo. Dayton by však v nejbližší době měl nahradit celou svoji flotilu moderními trolejbusy s trakčními bateriemi.

Dalším městem, které si pořídilo trolejbusy od Škodovky bylo kalifornské San Francisco. Proto vznikl v roce 1998 prototyp modelu 14TrSF, který prošel testováním v Česku, do Ameriky se nakonec vůbec nepodíval. Další dva prototypy už byly poskládány v americkém závodě a sériová výroba se rozběhla o dva roky později. Vzhledově byl vůz téměř identický s modelem pro Dayton, zvýšil se ale výkon motoru na 160 kW a změněn byl i interiér. Do roku 2004 vzniklo 240 kusů Škody 14TrSF, ze kterých se 159 využívá dodnes. Stejně jako v Dayton se i v San Franciscu plánuje rozsáhla obnova vozového parku, což znamená brzký konec českým trolejbusům.

Kromě krátkých dvounápravových trolejbusů se v americkém závodě montovaly i delší kloubové 15TrSF, opět pro San Francisco. Vůz vycházel mechanicky ze sériového 15Tr, design byl ale změněn podle dřívějšího 14TrSF. Oproti původní verzi se změnil počet dveří na tři na pravém boku a také interiér. Dva motory nabídly každý výkon 160 kW. Jediný prototyp byl opět vyroben v Ostrově, ten však byl dodán do Ameriky a zapojil se do provozu. Sériová výroba probíhala mezi lety 2002 a 2003 a vzniklo 33 kusů, všechny však byly vyřazeny z provozu už v roce 2016.

Další výroba českých trolejbusů už v Americe nepokračovala, a i v domácí Škodě Ostrov skončila v roce 2004. Trolejbusy Škoda dodnes vznikají v Plzni a podařilo se získat i další zakázky pro americké město. Nešlo už ale o celé vozy, místo toho plzeňská Škodovka dodala elektrickou výzbroj pro vozy s karoseriemi Neoplan pro Boston.