Často se traduje, že jízdu po pravé straně silnice zavedl v tehdejším Československu až Hitler, ovšem pravda je poněkud jiná. K zavedení jízdy po pravé straně silnice se Československo zavázalo již v roce 1926, ovšem realizaci zabránil právě vpád nacistických vojsk. Nacisté tak žádnou změnu nezavedli, pouze ji o pár měsíců uspíšili.
Pojďme ale začít od začátku. Československo se zavázalo k zavedení jízdy vpravo již v dodatku k Pařížské úmluvě z roku 1926, ovšem tehdy byl časový horizont nastaven na "přiměřeně vhodnou dobu". V podstatě se tedy termíny nastavovaly jako dnes, ovšem tehdy se ještě nikdo nestyděl pravdu přiznat.
Znovu se o jízdě vpravo začalo mluvit v roce 1931, kdy Československo přislíbilo, že ji zavede do pěti let. Vláda však měla pravděpodobní více starostí s domácí i mezinárodní politickou a ekonomickou situací, takže na zavedení opět nedošlo.
Konečné rozhodnutí tak padlo až 10. listopadu 1938, kdy bylo o jízdě vpravo rozhodnuto Opatřeném Stálého výboru Národního shromáždění č. 275/1938 Sb. Účinnost však mělo rozhodnutí nabýt až 1. května 1939. Na to už ale nedošlo.
Ostatně už 10. listopadu 1938, kdy bylo definitivní datum stanovenou, se po některých oblastech naší země vpravo jezdilo. Na mysli tím máme především oblasti Sudet, které Německu připadly po Mnichovské dohodě ze dne 29. září 1938 a začalo na nich platit německé právo i dopravní předpisy. Z významných měst můžeme jmenovat například Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Cheb nebo Karlovy Vary.
Jak už jsme výše uváděli, ve zbytku Československa měla být jízda vpravo zavedena až 1. května 1939, ovšem obsazení zbytku republiky ze dne 15. března 1939 vše urychlilo. Výnosem vrchního velitele německé armády Brauchitsche byl v Protektorátu Čechy a Morava zaveden pravostranný provoz již od 17. března 1939.
V některých městech, jako byla například Ostrava, se začalo jezdit vpravo téměř okamžitě. Pouze Praha dostala jako jediná odklad a pravostranný provoz zde začal platit až 26. března 1939 od 3 hodin ráno. Němečtí okupanti však výjimku příliš nerespektovali a pro Praze si jezdili jak byli zvyklí.
Změna si samozřejmě vyžádala velké investice, bylo potřeba změnit značení, přebudovat silniční infrastrukturu a také bylo potřeba upravit kolejové tratě tramvajových linek. Lidé si však na změnu poměrně rychle zvykli. Během prvního dne se však odehrálo hned několik nehod, z nich většinu měly na svědomí tramvaje.
Audi koncem roku 2024 zahájilo předprodej zcela nové plně elektrické řady A6 e-tron, která přichází na platformě PPE. Nabízí se ve dvou karosářských variantách – Sportback a Avant – a čtyřech verzích pohonu. Základní model začíná na ceně 1 659 900 Kč. Nové Audi A6 e-tron překvapuje dlouhým dojezdem až 756 km na jedno nabití a rychlým nabíjením. Tato modelová řada nastavuje nové standardy v oblasti elektromobility.
Prodeje elektromobilů v Evropě klesají, a Evropská unie proto zvažuje přímou podporu jejich nákupu. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberová na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámila, že jednou z možných cest, jak podpořit ekologickou dopravu, je zavedení dotací. Tento záměr už získal podporu Německa, které v elektromobilitě vidí klíč k plnění klimatických cílů.
Donald Trump se rozhodl zaměřit na podporu spalovacích motorů, což může znamenat zásadní změnu pro elektromobilitu v USA. Jeho iniciativa ruší dotace pro elektrická vozidla a omezení pro klasické vozy, aby spotřebitelé měli „skutečnou svobodu volby“.
Na polských silnicích přibude 43 nových úsekových měření rychlosti, včetně obchvatu Vratislavi, kde radní usilují o rozšíření plánu. Řeší tím problém nelegálních závodů, hluku a překračování rychlosti. Má tento krok potenciál zvýšit bezpečnost, nebo jde o další administrativní zátěž?
Motorsport je fascinující svět plný adrenalinu, technických inovací a neuvěřitelných výkonů. Pokud jste ho dosud neobjevili, tady je deset důvodů, proč stojí za to stát se fanouškem této úžasné disciplíny.
Členské státy Evropské unie definitivně schválily zavedení dodatečných cel až do výše 45 % na elektromobily dovážené z Číny, navzdory silnému odporu Německa a několika dalších zemí. Evropská komise (EK) o hlasování informovala na svém webu.
V roce 2025 vyprší platnost řidičského průkazu 661 088 šoférům. Ti si mohou zažádat o prodloužení jednoduše on-line, přičemž současná legislativa vyžaduje fyzické vyzvednutí nového dokladu na úřadě. Ministerstvo dopravy však plánuje zrušit i tuto povinnost, například zavedením výdejních boxů nebo doručením na výdejní místa.
Není jezdec, který by nechtěl startovat na podniku mistrovství světa. Věroslavu Cvrčkovi se tento sen splnil až při druhém ročníku Central European rally. Neskutečný zážitek i dojmy rezonují ve „Cvrndovi“ i nyní, dlouho od závodu.
Do dalšího dlouhodobého testu jsme si vybrali křížence, který kombinuje prvky prémiového hatchbacku a crossoveru s novým full-hybridním pohonem. Ten slibuje nízkou spotřebu a zároveň lepší všestrannost, než nabízí plně elektrické vozy. I přes spřízněnost se značkou Citroen, respektive koncernem Stellantis si však DS jde svou vlastní cestou. Dokáže konkurovat prémiovým rivalům od Audi, Mercedesu či Lexusu?
Věroslav Cvrček měl loňskou sezonu takzvaně přestupovou. Z Fabie R5 přešel jezdec z Besedic do RS Rally2 a přestup si pochvaloval. Krásný strhující závěr sezony mohli fanoušci vidět právě v jeho podání, kdy na na posledním závodě po závěrečné erzetě vybojoval konečné 6. místo v celkovém pořadí MČR.
Dvaatřicetiletý jezdec ze Zlína se v rally pohybuje od roku 2014. Letos usedne opět do vozu Opel Corsa Rally 4. Využili jsme pauzu mezi závody a zeptali se jej mimo jiné, na soupeření se svým bratrem Janem Surovičem, který se v rally také pohybuje.
Šestatřicetiletý Michal Srb patři do rallysprintového inventáře. O tom, že je rychlý, přesvědčil už mnohokrát, ale občas mu chybělo potřebné štěstí. Vloni to opět cinklo a „Majkl“ získal cenný skalp do své sbírky.