Často se traduje, že jízdu po pravé straně silnice zavedl v tehdejším Československu až Hitler, ovšem pravda je poněkud jiná. K zavedení jízdy po pravé straně silnice se Československo zavázalo již v roce 1926, ovšem realizaci zabránil právě vpád nacistických vojsk. Nacisté tak žádnou změnu nezavedli, pouze ji o pár měsíců uspíšili.
Pojďme ale začít od začátku. Československo se zavázalo k zavedení jízdy vpravo již v dodatku k Pařížské úmluvě z roku 1926, ovšem tehdy byl časový horizont nastaven na "přiměřeně vhodnou dobu". V podstatě se tedy termíny nastavovaly jako dnes, ovšem tehdy se ještě nikdo nestyděl pravdu přiznat.
Znovu se o jízdě vpravo začalo mluvit v roce 1931, kdy Československo přislíbilo, že ji zavede do pěti let. Vláda však měla pravděpodobní více starostí s domácí i mezinárodní politickou a ekonomickou situací, takže na zavedení opět nedošlo.
Konečné rozhodnutí tak padlo až 10. listopadu 1938, kdy bylo o jízdě vpravo rozhodnuto Opatřeném Stálého výboru Národního shromáždění č. 275/1938 Sb. Účinnost však mělo rozhodnutí nabýt až 1. května 1939. Na to už ale nedošlo.
Ostatně už 10. listopadu 1938, kdy bylo definitivní datum stanovenou, se po některých oblastech naší země vpravo jezdilo. Na mysli tím máme především oblasti Sudet, které Německu připadly po Mnichovské dohodě ze dne 29. září 1938 a začalo na nich platit německé právo i dopravní předpisy. Z významných měst můžeme jmenovat například Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Cheb nebo Karlovy Vary.
Jak už jsme výše uváděli, ve zbytku Československa měla být jízda vpravo zavedena až 1. května 1939, ovšem obsazení zbytku republiky ze dne 15. března 1939 vše urychlilo. Výnosem vrchního velitele německé armády Brauchitsche byl v Protektorátu Čechy a Morava zaveden pravostranný provoz již od 17. března 1939.
V některých městech, jako byla například Ostrava, se začalo jezdit vpravo téměř okamžitě. Pouze Praha dostala jako jediná odklad a pravostranný provoz zde začal platit až 26. března 1939 od 3 hodin ráno. Němečtí okupanti však výjimku příliš nerespektovali a pro Praze si jezdili jak byli zvyklí.
Změna si samozřejmě vyžádala velké investice, bylo potřeba změnit značení, přebudovat silniční infrastrukturu a také bylo potřeba upravit kolejové tratě tramvajových linek. Lidé si však na změnu poměrně rychle zvykli. Během prvního dne se však odehrálo hned několik nehod, z nich většinu měly na svědomí tramvaje.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.