Poslední československé auto? Aero 50 Dynamik Sodomka uchvátilo elegancí

Při pohledu na protáhlou kapotu proudnicové karoserie, výraznou masku chladiče a nádherné kapkovité kryty kol se pomalu ani nechce věřit, že tento automobil pochází z předválečného Československa. Přesto se jedná o jeden z mnoha důkazů geniality pana Sodomky a jeho karosárny, která za touto Aerovkou 50 Dynamik stojí.

Tento vůz byl unikátní už ve své době, ovšem nyní patří k naprostým raritám. Výroba probíhala v poměrně krátkém období mezi lety 1939 až 1941 a dodnes se přesně neví, kolik vozů bylo vyrobeno. Nejčastější odhady mluví maximálně o devíti, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dva exempláře. Jeden je zaparkovaný v muzeu ve Vysokém Mýtě a ten druhý vlastní překvapivě muzeum Blackhawk Collection v americké Kalifornii.

Jelikož Dynamiky byly skutečně zakázkovou prací, odhaduje se, že vznikly i ve vícero variantách. Nejčastější měl být dvousedadlový kabriolet, ovšem na své si měli přijít i milovníci čtyřsedadlových kabrioletů a elegantních kupé - tyto modely se však odlišovaly ve vícero detailech. Kromě pevné střechy se mluví i o odlišných blatnících, masce a řadě detailů.

K charakteristickým rysům Dynamiku patřily kromě výše jmenovaných ještě zapuštěné světlomety, aerodynamické kryty kol, dělené čelní sklo nebo náznak ploutve v zadní části karoserie. Zajímavostí je i mechanismu sklápění střechy, který byl ukryt do interiéru, čímž přidával vozu na ladnosti a zároveň snižoval odpor vzduchu. Nižšímu odporu pomáhaly i zapuštěné kliky a řada dalších drobných detailů, ke kterým se dnes automobilky vracejí.

Eleganci celého vozu dotvářel i luxusně zpracovaný interiér, který dával řidiči pocit filmové hvězdy. Není proto divu, že si automobil našel svou cestu i do světa filmu. Společně s Oldřichem Novým ho tak můžeme spatřit ve filmu Valentin Dobrotivý z roku 1942.

Malou vadou na kráse vozu byla jeho pokulhávající dynamika. Vůz poháněný kapalinou chlazeným čtyřválcem o objemu 1997 cm3 spojeným s třístupňovou převodovkou měl pod kapotou stádo jen 50 koní (37 kW), které si muselo poradit s pohotovostní hmotností necelých 1400 kilogramů. Časy akcelerace po nás nechtějte, ovšem maximální rychlost se měla pohybovat okolo 130 km/h.

Co se techniky týče, Aero 50 Dynamik Sodomka bylo postaveno na klasickém plošinovém podvozku Aero 50 s motorem vpředu a pohonem předních kol. Na obou nápravách byla použita příčná listová pera s tlumiči a brzdění zajišťovaly na obou nápravách hydraulické bubnové brzdy.

Jak už jsme výše zmiňovali, v současnosti se ví pouze o dvou zachovalých exemplářích. První, který se nachází ve sbírkách muzea Vysoké Mýto, byl zakoupen v zuboženém ale kompletním stavu od soukromého majitele a následně byl dlouhé 3 roky renovován do stavu, v jakém si jej můžete prohlédnout buď v muzeu, nebo na některých vybraných akcích.

Další model, nyní oděný v červeno-černém laku, měl poněkud spletitější osud, jehož rozplétání by vydalo na kapesní detektivní román. Zásadní však je, že se v poválečných letech dostal do USA, kde vystřídal řadu majitelů. Nakonec však skončil v Arizonské poušti (díky čemuž získal přezdívku Arizona), kde si ho všiml ředitel kalifornského muzea Blackhawk Collection. Vůz nechal odtáhnout a následně zrenovovat, čímž sice přišel o jistou historickou hodnotu, ovšem na druhou stranu se stal jedním z mála zámořských svědectví o schopnostech předválečného československého automobilového průmyslu.

Kromě své výjimečnosti je však Aero 50 Dynamik i jedním z posledních výkřiků jedinečného československého automobilového designu a karosárny Sodomka vůbec. Po komunistické převratu byla karosárna znárodněna a stala se z ní Karosa. Sám Josef Sodomka mladší byl v 50. letech zatčen a vězněn, po propuštění nastoupil do závodu Liaz a stvořil ještě pár zajímavých vozů jako například Tatra 600 kabriolet. Navzdory popularitě jeho konceptů se však žádný z nich nedočkal realizace.