Období první československé republiky je neodmyslitelně spojeno s transformací a dynamickým rozvojem mladoboleslavské automobilky. Silné osobnosti zakladatelů společnosti Laurin & Klement se po vstupu strategického partnera do automobilky v roce 1925 dočkaly neméně schopných nástupců, manažerů Karla Loevensteina či Karla Hrdličky, ale také vizionářských konstruktérů vozů Škoda, reprezentovaných Vladimírem Matoušem.
Rozvoj společnosti, založené v roce 1895 mechanikem Václavem Laurinem (1865-1930) a knihkupcem Václavem Klementem (1868-1938), výrazně zbrzdila první světová válka. Rok 1918 současně přinesl úlevu s koncem válečného konfliktu, nadšení při vzniku Československa, ale takévelmi složitou hospodářskou situaci mladé republiky. Rozpad a ztráta tradičních trhů i restriktivní politika nové vlády vedly u řady firem ke změnám vlastnické struktury a hledání silného partnera. Automobilka Laurin & Klement nebyla výjimkou, v jejím případě se řešením v roce 1925 stal vstup strategického partnera, renomovaných Škodových závodů se sídlem v Plzni.
Bývalý technický ředitel Václav Laurin zůstal i po transformaci podniku členem vrcholného managementu, ale již s ohledem na jeho vyšší věk se jednalo spíše o čestnou funkci. Své bohaté zkušenosti však ve formě konzultací nadále uplatňoval při vývoji nových modelů automobilů. V roce1928 Václav Laurin bohužel vážně onemocněl a 4. prosince 1930 zemřel.
Generální ředitel Václav Klement, od roku 1925 zastávající funkci generálního rady, prakticky až do své smrti 13. srpna 1938 energicky napomáhal rozvoji podniku. Inicioval studijní cesty odborníků do zahraničí a jím navázané kontakty se uplatnily především při budování moderních provozů s pásovou výrobou. V roce 1931 sepsal s redaktorem Vilémem Heinzem knihu Z dějin automobilu, jednu z prvních obšírných publikací o historii motorismu.
Svůj vztah k městu Mladá Boleslav generální rada Klement vyjádřil mimo jiné financováním sirotčince pro čtyřicet dětí, v závěti pak ustavil nadaci, která zajišťovala provoz ústavu i do budoucna. Dále odkázal větší finanční částky Studentskému domovu v Mladé Boleslavi i místním chudým studentům a řadě dobročinných organizací.
JUDr. Karel Loevenstein (1885-1938) byl další mimořádnou osobností, určující strategické směřování automobilky. Úspěšný právník, finančník a manažer se zasloužil o poválečnou stabilizaci Škodových závodů v Plzni, jejichž byl od roku 1924 generálním ředitelem, v letech 1934-1938 prezidentem. Po vstupu koncernu Škoda do automobilky Laurin & Klement zajistil dr. Loevenstein rozvoj mladoboleslavského podniku skutečně velkorysým investičním programem. Právem tak patří ke klíčovým osobnostem prvorepublikové etapy historie automobilky ŠKODA.
Ing. Karel Hrdlička (1888-1979) vystudoval na ČVUT v Praze strojírenství i elektrotechniku, byl konstruktérem vagonů, poté generálním sekretářem Svazu průmyslu, ve Škodových závodech vedoucím zaměstnaneckého oddělení (HR) a ředitelem. Při reorganizaci v roce 1930 došlo k vyčlenění automobilové divize, vznikla Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP) se sídlem ve Vodičkově ulici v Praze. Ing. Hrdlička byl jmenován závodním ředitelem mladoboleslavské továrny. ASAP, stoprocentně vlastněná koncernem Škodovy závody, zahrnovala také ústřední pražskou opravnu Elka i další servisy, pobočky a obchodní zástupce značky ŠKODA, dále pak automobilní oddělení hlavního závodu v Plzni.
Hrdličkova kariéra vyvrcholila v roce 1938, kdy se stal vrchním ředitelem ASAP. Funkci vykonával do října 1941. Pod vedením Karla Hrdličkyse podařilo zásadně modernizovat a rozšířit výrobní kapacity, překonat období světové hospodářské krize a uvést na trh zcela nové a klíčové modely Škoda Popular, Rapid, Favorit a Superb. Značka Škoda se pod jeho vedením v roce 1936 stala největším domácímvýrobcem i exportérem automobilů.
Ing. Vladimír Matouš (1896 – 1963) vystudoval ČVUT v Praze. V plzeňském závodě se podílel na licenční výrobě luxusního vozu Škoda Hispano Suiza, v roce 1928 byl v Mladé Boleslavi jmenován vedoucím konstruktérem osobních a lehkých užitkových vozidel. Jeho důraz na kvalitu, spolehlivost i standardizaci komponentů se uplatnil při zavádění pásové výroby, stejně jako při konstrukčně a technologicky zásadnímu přechodu od žebřinového k páteřovému rámu podvozku a od tuhých náprav k nezávislému zavěšení všech kol.
Od roku 1936 byl Vladimír Matouš viceředitelem ASAP, po krátké poválečné pauze ve službách ministerstva průmyslu se v roce 1948 do Mladé Boleslavi vrátil jako technický ředitel AZNP. Do odchodu na odpočinek (1959) ještě dovedl do výroby například modely Škoda 1200, 1201 a 440.
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.