Celým názvem Bluebird-Proteus CN7, tak zní označení ve své době nejrychlejšího automobilu na světě, poháněného turbohřídelovým motorem. Světový rekord vznikl v Austrálii v roce 1964, když Bluebird dosáhl rychlosti 403.10 mph (648.73 km/h).
Dějiny Bluebirdu CN7 se začínají psát v roce 1956, když jeho tvůrce Donald Campbell začal plánovat automobil, který by překonal světový rychlostní rekord. Společnou ruku k dílu přiložili i bratři Norrisové, návrháři podobně úspěšného hydroplánu K7, se kterým o několik let později Campbell stanovil sedm světových rekordů. Stavba šasi CN7 (Campbell - Norris) byla dokončena na jaře roku 1960.
Bluebird CN7 je prvním automobilem na světě poháněným turbohřídelovým motorem. Vyrobila jej letadlová společnost Bristol-Siddeley, motor dostal označení Proteus 705. Turbína poskytovala výkon neuvěřitelných 3320 kW. Bratři Norrisové pak dostali za úkol provést propojení hnací hřídele turbíny skrze soustavu diferenciálů. Poháněna byla všechny čtyři kola.
I přes pokročilou hliníkovou konstrukci vozidlo vážilo 4 tuny. O výrobu naprosto speciálních pneumatik se postarala společnost Dunlop.
Bluebird byl následující dva roky dolaďován při nízkorychlostních testech v Goodwoodu a Bonneville. V roce 1963 bylo vše připraveno na atakování světového rychlostního rekordu na australském jezeře Eyre. To bylo vybráno zcela záměrně, neboť bylo téměř 1,2 km dlouhé a navíc zcela vyschlé. Nepršelo zde ani jednou za předchozích 20 let a povrch byl tak stejně tvrdý, jako beton. I přesto Campbellovi nepřálo počasí, a původní přeháňky se proměnily ve vytrvalý déšť, který Bluebird CN7 málem celý zaplavil.
Campbell a jeho tým se ale nevzdal, a následujícího roku se na vyschlé jezero vrátil. Campbell byl pod tlakem médií i sponzorů, ale počasí neporučil a i červen 1964 se zapsal jako deštivý. Až 17. července, kdy začalo jezero pomalu vysychat, se mohl pokusit znovu překonat světový rekord. Dosažená rychlost 648,73 km/h byla ale zklamáním, neboť vozidlo bylo navrženo až na 800 km/h. Pravdou však zůstává, že po celou dobu zrychlovalo, a pokud by vlivem špatného počasí nemuselo začít brzdit dříve, než bylo původně v plánu, s jistotou by dosáhlo hodnot přesahujících 720 km/h.
Campbell i nadále pokračoval ve svých plánech na další zlepšení, jež mělo přinést použití raketového motoru. Cílem bylo překonání rychlosti Mach 1 (1225,04 km/h). V lednu 1967 však předčasně zahynul při jednom z testů hydroplánu Bluebird K7.
Světový rekord v nejvyšší dosažené rychlosti na zemském povrchu drží aktuálně Thrust SSC (SuperSonic Car), kterému se podařilo 15. října 1997 rychlostí 1228 km/h magický Mach 1 úspěšně pokořit.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?