Vývoj limuzín pro americké prezidenty ovlivnily zejména bezpečnostní požadavky po atentátu na J.F. Kennedyho v roce 1963. Jeho kabriolet Lincoln Continental ročníku 1961 z něj udělal snadný cíl. Stroje ze současné flotily dvanácti strojů značky Cadillac zvaných Cadillac One či Bestie používají uzavřenou karoserii a díky použitým technologiím je lze proto bez pochyb označit za nejbezpečnější vozy planety či pevnosti na kolech.
Pojďme se ale podívat na historii amerických prezidentských speciálů popořadě. Prvním amerických prezidentem, který se svezl v automobilu, byl v roce 1901 William McKinley. Jeho motorizovaným kočárem se stal parní automobil společnosti Stanley Motor Carriage Company. O šest let později pořídila americká tajná služba parní automobil značky White Motor Company. Nejezdil v něm ale prezident Theodore Roosevelt, nýbrž agenti tajné služby, kteří následovali prezidentův koňmi tažený kočár. Theodore Roosevelt si zakládal na image koňaře a automobil proto odmítal.
Zavedené pořádky v Bílém domě změnil prezident William Howard Taft. Ten nechal přebudovat koňské stáje na garáže a pořídil za tehdejších 12 000 USD dvojici luxusních vozů Pierce-Arrow, elektromobil značky Baker Motor Vehicle a parní automobil White Motor Company.
Prvním prezidentem, který použil automobil při své inauguraci a který měl zároveň řidičský průkaz, byl Warren G. Harding (1921 – 1923).
Prezident Franklin D. Roosevelt používal během svého prezidentského mandátu postupně upravené vozy Ford Phaeton Coupé (od roku 1936) a v roce 1939 obdržel dvanáctiválcový Lincoln zvaný Sunshine Special. Ten byl nejznámějším autem, které Roosevelt používal, přičemž byl prvním prezidentským speciálem, který byl upraven ve spolupráci s tajnými službami USA. Sunshine Special využíval šasi modelu Lincoln K, ovšem disponoval obřím rozvorem 4,1 m, díky kterému pojmul až deset pasažérů. V roce 1942 dostal po útoku na Pearl Harbour dodatečné pancéřování včetně neprůstřelných skel, což společně s dalšími dílčími úpravami zvedlo hmotnost vozu na nemalých 4200 kg.
Rovněž prezident Harry S. Truman používal automobil značky Lincoln. Bílý dům si pronajal deset vozů Lincoln Cosmopolitan, upravených ve spolupráci s firmami Henney Motor Company a Hess and Eisenhardt. Devět z nich mělo uzavřenou karoserii, přičemž desátý byl speciální kabriolet pro prezidenta Trumana. Ten byl 6,1 m dlouhý, 2 m široký a vážil 2900 Kg, což bylo o 770 kg více nežli civilní Cosmopolitan. Všechny cosmopolitany poháněly vidlicové osmiválce o výkonu 113 kW spřažené s převodovkami Hydra-Matic. Cosmopolitany zdědil i Trumanův nástupce Dwight D. Eisenhower, který nechal osadit kabriolet speciální střechou z plexiskla. Vozu se posléze přezdívalo Bubble-top.
Také prezident John F. Kennedy pokračoval s vozy značky Lincoln. V roce 1961 obdržel tmavě modrý kabriolet Lincoln Continental, který tajné služby pojmenovaly kódovým označením X-100. Ve výbavě nechybělo výkonné topení, klimatizace, dva radiotelefony, hasicí zařízení či sada první pomoci. Na karoserii byly z každé strany osazeny stupačky a držáky pro agenty tajné služby, do přední masky byly dodatečně integrovány červené světlomety. X-100 využíval hned tři typy odnímatelných střech – standardní soft top, z lehkých kovů a průhlednou z plexiskla. Zadní lavice se navíc mohla hydraulicky vyzvednout o 280 mm výše, což prezidenta učinilo viditelnějším pro veřejnost. Bohužel tomu tak bylo i pro jeho vraha Lee Harvey Oswalda. Po Kennedyho smrti byl X-100 za zhruba 500 000 USD přestavěn, dostal černou barvu a různé odnímatelné střechy nahradilo zakrytí ze speciálního neprůstřelného skla o třinácti vrstvách. Zadní část vozu chránilo dodatečné pancéřování o hmotnosti 730 kg. Další úpravy dostal X-100 v roce 1967 a v prezidentských službách občasně sloužil až do roku 1977.
V roce 1983 objednala administrativa Ronalda Reagana pro prezidentské povinnosti automobily Cadillac Fleetwood. Tento speciál byl o 430 mm delší nežli běžný civilní model, disponoval pancéřovaným neprůstřelným sklem o tloušťce 60 mm. Raeganův nástupce George Busch Sr. dostal v roce 1989 modifikovaný Lincoln Town Car o délce 6,7 m. To byl také poslední automobil značky Lincoln, který parkoval v amerických prezidentských garážích. Od té doby využívají američtí prezidenti jen vozy značky Cadillac.
Zásadní zlom ve výrobě prezidentských limuzín přišel v roce 1993 s nástupem Billa Clintona do Bílého domu. Do této doby byly prezidentské automobily speciálně upravené sériové vozy. Prezidentský Cadillac Fleetwood pro Clintona byl zkonstruován, vyvinut a postaven značkou Cadillac tajným postupem a technologiemi, které jsou od té doby dále rozvíjeny.
Cadillac pro prezidenta George W. Busche byl speciál, vyvinutý speciálně oddělením R&D automobilky GM. Tajné bezpečnostní technologie, které tajné služby přidávaly do jeho předchůdců, způsobovaly kolapsy převodovek a brzd. Váha vozů totiž přesahovala běžné standardy automobilové konfekce. Buschův Cadillac Deville byl dle spekulací automobilových odborníků postaven na podvozku tzv. full size SUV modelů, jakými jsou Chevrolet Suburban, GMC Yukon nebo Cadillac Escalade. První automobil USA rovněž dostal za Buschova mandátu přezdívku Bestie.
Další Bestii dostal u příležitosti své inaugurace dne 20.1.2009 prezident Barrack Obama. Současný americký prezident Donald Trump přitom využívá její další evoluční stupeň. Aktuální Cadillac One je sedanem, nicméně pod povrchem karoserie je to zcela nekonvenční a ručně stavěný automobil, na jehož stavbě participují tajné služby USA a oddělením R&D automobilky GM. Masivností konstrukce je to spíše náklaďák nežli klasická limuzína, vždyť váží zhruba osm tun a na délku měří téměř 5,5 m!
Bestie pojme maximálně sedm pasažérů včetně prezidenta. Konstrukce šasi využívá materiálů, jakými jsou dvakrát tvrzená ocel, hliník, titan nebo keramika. Pancéřování je minimálně pět palců silné. Jediné okno, které se dá stáhnout dolů (jen o tři palce), je to u řidiče. Umožňuje mu to mluvit s agenty tajné služby běžícími podél vozu. Sklo okna dokáže přečkat výstřel kalibru 44 Magnum. Dveře v prezidentské části kabiny mají šířku osmi palců a váží zhruba stejně, co palubní dveře Boeingu 747. Ochrání posádku nejen před výstřelem, ale i před biologickým či chemickým útokem.
Mezi nadstandardní výbavu lze počítat i nádrž s kyslíkem, kamery s nočním viděním, vrhače slzného plynu, krevní konzervy pro případnou transfuzi či hasicí systém. Prezidentovo sedadlo disponuje satelitním telefonem s přímou linkou k viceprezidentovi a do Pentagonu, možností snížení a panickým tlačítkem. Pancéřovanou palivovou nádrž chrání vrstva speciální pěny, která v případě přímého zásahu zabrání explozi paliva. Pneumatiky run-flat jsou vyztuženy kevlarem, ocelové ráfky kol jsou přitom konstruovány tak, aby umožnily jízdu i bez pneumatiky.
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.
V Druhé kapitole naší dlouhodobé recenze se podíváme na zoubek naftovému čtyřválci o objemu 1,5 litrů, který pracuje ve voze, jehož pohotovostní hmotnost činí 1585 kg. Je to důstojná motorizace pro načančané SUV, které o sobě tvrdí, že hraje vysokou hru? A co spotřeba?
Tento týden v naší redakční garáži zaparkoval nejsilnější Superb, který na první pohled vypadá celkem běžně, ale opak je pravdou. Na silnici dokáže být překvapivě svižným autem, které si však stále zachovává svou klidnou povahu, která je nad věcí. Jaká je nová generace ve srovnání s tou předchozí, která nabídla výkon 206 kW ?
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.