V devadesátých letech se u nás pracovalo hned na několika zajímavých konceptech sportovního vozu, ovšem výsledky byly byly poměrně nevalné. Za většinou z těch úspěšných ale najdeme dvě jména: Václav Král a Metalex - později MTX.
Jinak tomu není ani u MTX Beach Buggy, která ovšem začínala se zcela jiným názvem. V roce 1992 se totiž na brněnském Autotecu veřejnosti představil zajímavý dvoumístný koncept s motorem uprostřed - Verold Baghira, jehož technika vycházela z vozu Škoda Favorit a design z pera Václava Krále.
Malý "roadster" měl skvělé předpoklady vyniknout, jeho karoserie bez dveží a střechy působila skutečně exoticky, stejně jako motor umístěný za předními sedačkami, který poháněl zadní kola. Výkon motoru byl sice nevalných 50 koní, ovšem váha konceptu se pohybovala okolo 750 kilogramů, což nebyla špatná kombinace. Technika navíc pocházela z Favoritu, takže na domácím trhu by nebyl problém se servisem ani díly.
Verold se ale nakonec nekonal, a tak projekt koupila společnost MTX a vzápětí ho přejmenovala na "Beach Buggy", což rozhodně nebylo od věci. Nebyla to však jediná změna, motor totiž putoval zpět pod přední kapotu a poháněl přední kola, zatímco na jeho původní místo byly dosazeny další dvě sedačky a malý úložný prostor. Tím ale změny nekončily.
MTX se totiž chtělo prosadit na zahraničních trzích, kde tou dobou Škoda ještě nezískala takovou popularitu. Místo mladoboleslavského motoru se tak pod kapotu nastěhovalo několik jednotek od Fordu a později minimálně jedna z korejského Hyundai. Úpravami prošel i interiér, který byl mimo jiné vybaven technikou a sedačkami z Fiesty.
Když šel vůz v roce 1995 do malosériové výroby, jeho konstrukce byla takřka nezměněna a design zůstal takový, jaký navrhl Václav král. Vůz měřil 3.515 mm na délku, 1.650 mm na šířku a 1.385 na výšku. Jeho hmotnost zůstala víceméně podobná, tedy okolo 800 kilogramů.
K dispozici byla celá paleta motorů, od nejslabší 1.1 o výkonu 50 koní, až po nejsilnější 1.8 s výkonem přes 130 koní, se kterým dokázala BeachBuggy svištět až 190 km/h a z 0 na 100 km/h vystřelila za 7,6 sekundy. Všechny motorizace přitom byly spojeny s manuální převodovkou.
Beach Buggy si mohli zákazníci objednat ve dvou provedeních, jako kompletní vůz připravený na silnice, nebo jako skládačku, kterou si mohli kompletovat sami doma po večerech. Cena hotového vozu začínala na částce cca 443.000 Kč. Kolik kusů Beach Buggy se vyrobilo bohužel netušíme, ovšem její malosériová produkce probíhala podle některých až do roku 2002.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?