HISTORIE - Nebýt nedávno představeného sedanu Vesta, je nejdiskutovanější Ladou posledních měsíců určitě 4x4 Urban, a to nejen proto, že si ji můžete koupit také v Česku. Díky ní se totiž do jinak čistě pracovního stroje dostaly prvky jako klimatizace, airbagy nebo parkovací senzory. Jak tomu ale většinou bývá, i Urban má svého „předchůdce“. Tím je australská varianta s pro dnešní dobu příznačným jménem Swagman, která ale nikdy nepřekročila prototypovou fázi.
4x4 Swagman se poprvé, a nejspíše také naposledy, představila světu na autosalonu v Melbourne v roce 1997. Off-road, který většina světa znala jako Ladu Niva, dostal s touto verzí pořádně divoký kabátek. Začít můžeme už u masky chladiče, lakované v barvě karosérie, ale především se dvěma velkými nasávacími otvory. Chromované nárazníky na obou koncích nahradil mohutný kus černě lakovaného plastu (díky tomu došlo k prodloužení na 3740 mm), s nímž korespondují rovněž nástavce prahů. Tiskový materiál, vydaný australským zastoupením značky, tyto prvky vznosně označuje jako aerodynamický bodykit.
Víko pátých dveří zdobí střešní spoiler, kapotu naopak laminátová lišta s výrazným jménem modelu. To díky grafice zdobí rovněž jediný pár bočních dveří. 17palcová kola dostala sportovní design a pneumatiky o rozměru 235/45, což podle všeho lépe koresponduje s přitvrzeným sníženým podvozkem, jež má ale pořád slušnou světlou výšku 235 mm. Se zbytkem karosérie tak trochu neladí malinká zrcátka sériových tvarů, jejichž původ nezakryje ani lakování černou barvou.
Uvnitř Swagmana čeká dřevěné obložení palubní desky, klimatizace, rádio s CD přehrávačem, elektrické stahování oken, dálkově ovládané centrální zamykání nebo bezpečnostní systém. Přední sedadla i zadní lavici jde navíc úplně sklopit. Že měl zelený off-road nakonec zamířit do sériové výroby dokazuje seznam příplatků, zahrnující kožené čalounění nebo střešní okno, respektive záruka na 3 roky nebo 100 000 kilometrů, kterou najdeme poznačenou v propagačních materiálech.
Cílem Australanů bylo podle všeho přetvořit Nivu na „skutečný sportovní model.“ Kromě již zmíněného podvozku na tom měla mít svůj podíl i zážehová sedmnáctistovka o výkonu 113 koní při 5500 ot./min s točivým momentem 142 Nm při 3200 ot./min. Přes pětistupňovou manuální převodovku s redukcí byla poháněna všechna kola, nechyběla ani uzávěrka diferenciálu. Bohužel chybí jakákoliv zmínka o dynamice Lady, spokojit se tak musíme s informací, že o zastavení se staraly kotoučové brzdy vpředu a bubnové vzadu.
Co se s autem stalo po prezentaci v Melbourne, lze jen těžko odhadovat. Jisté ale je, že podobně silničně zaměřených variant pravověrného ruského off-roadu po celém světě příliš mnoho nevzniklo.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?