Koncem šedesátých let patřilo Ferrari 330 P4 k tomu nejlepšímu co bylo na poli závodních prototypů. Svůj osobitý vzhled, jízdní vlastnosti a v neposlední řadě i zvuk motoru, potěší každého automobilového nadšence.
Přesto, že Ferrari 330 P4 bylo „výstavní skříní“ tehdejší techniky, nezvítězilo v závodu Le Mans, kde jej porazil Ford. I když se mu na Le Mans nezadařilo, dosahovalo úspěchů na jiných závodech a bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co kdy vyrobila automobilka Ferrari.
Ultra lehké Ferrari 330 P4 je zajímavé už jen v tom, že se nejedná ani o kupé, ani o klasický spider, ale spíše o targu. Horní díl střechy totiž zcela chybí. To však nastalo až po dodatečné „dietě“. Kdy z kupé, udělali targu a tím snížily váhu o výrazných 40 kg.
Ostatně celý design je poněkud unikátní. Ten navrhl Piero Drogo a obdiv veřejnosti, která byla dosti rozpolcená, získal. Řízení bylo vpravo (steně jako u Fordu GT40, na kterého mělo Ferrari 330 P4 spadeno). Automobil poháněl vidlicový dvanáctiválec Tipo 237 s objemem 3,97 litru a výkonem 336 kW. Maximum výkonu bylo k dispozici v 8000 otáčkách.
Motor byl uložen podélně uprostřed vozu, což přispělo k velmi dobrému rozložení hmotnosti. Ta mimochodem byla velmi nízká. Hmotnost vozu (bez řidiče) byla pouhých 792 kg!
V pokračování našeho dlouhodobého testu se vrhneme na to, jak „čtyřka“ po faceliftu jezdí a zda-li je motor důstojnou volbou do takto charismatického vozu s krásným interiérem. Nechybí ani nějaké ty vady na kráse a finální hodnocení.
Praha zpřísnila pravidla parkování pro elektromobily a plug‑in hybridy. Zvýhodnění zůstává pouze rezidentům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem, zatímco ostatní – včetně firem a živnostníků bez pražského sídla – platí plnou cenu i za svá elektrická vozidla. Parkování i dobíjení však mohou firmy vyřídit jedinou Energokartou v aplikaci, která zároveň umožňuje plug‑in hybridům pohodlně zaplatit i tankování.