Stříbrnými šípy se označovaly závodní vozy Mercedes, které byly ve své době neporazitelné a lakovány v tradiční stříbrné barvě. Málo se už ví, že první skutečný stříbrný šíp byl postaven v Chicagu v roce 1932. Přirozeně byl také stříbrný.
V počátcích automobilového průmyslu ve Spojených státech amerických se velké prestiži těšila značka Pierce-Arrow, jež se v roce 1933 prezentovala na lednovém autosalonu v Chicagu originálním a na svou dobu nesmírně revolučním automobilem Silver Arrow.
Ve třicátých letech minulého století byl automobilový průmysl na počátku svého prudkého rozvoje a tehdejší nabízené drahé luxusní vozy byly přibližně ve stejné pozici, jako dnešní koncepty. Jednalo se o kusovou výrobu na objednávku.
Takovým byl i Silver Arrow, kterému dali konstruktéři jako jednomu z vůbec prvních modelů aerodynamický tvar, a to především v zadní části vozu. Přední si ponechala charakteristický mohutný chladič s kapotou motoru a odlišené blatníky. Vůz lze proto charakterizovat jako čtyřmístné kupé.
Nejen tvarem byl ale Silver Arrow originální, výborné bylo i dílenské zpracování a uměleckořemeslný detail hrál u tohoto vozu stejně důležitou roli, jako jeho hnací ústrojí.
Srdcem byl vpředu umístěný vodou chlazený sedmilitrový dvanáctiválec s dvouventilovou technikou. Hnaná byla zadní náprava, řazení tří rychlostí zajišťovala manuální převodovka.
Váha vozu, ale i výkony a cena byly impozantní. 2,3 tuny těžký vůz dosahoval rychlosti 185 km/h, motor produkoval 129 kW výkonu, kroutící moment byl 237 Nm.
Celkem bylo postaveno deset těchto modelů, přičemž jen tři se dochovaly do dnešních dnů. Pro porovnání se současností, jediný exemplář stavělo třicet zkušených lidí tři měsíce!
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?