Spojenečtí vojáci používali za druhé světové války různé uniformy, zbraně, letadla nebo tanky, jedno však měly všechny armády společné. V džunglích tichomořských ostrovů, pouštích severní Afriky, na silničkách v Itálii a Francii i na ruských pláních, tam všude se muži v uniformách proháněli v džípech. A lehký terénní automobil, jehož první sérii si americká armáda objednala 16. července 1941, se stal jednou z ikon celé války.
Prototyp auta, které později proslulo pod názvem Willys MB, přitom nebyl produktem ve své době známé továrny Willys-Overland nebo snad některé jiné velké automobily. V uspěchané soutěži na lehký průzkumný vůz, vyhlášené v létě 1940 americkou armádou, totiž k překvapení všech zvítězila malá firma American Bantam Car Company. Ta se přitom ve 30. letech nepříliš úspěšně pokoušela v Americe prorazit s malými vozy evropského střihu, vycházejícími z britského Austinu 7.
Byl to ale Bantam, kdo jako jediný dokázal splnit šibeniční termín a dokázal za dva a půl měsíce dodat automobil podle armádních požadavků. Tedy téměř. Vojáci chtěli čtyřmístný vůz o hmotnosti maximálně 590 kilogramů, který by uvezl 290 kilogramů nákladu a dokázal jet alespoň 80 kilometrů v hodině. Prototyp, zvaný Blitz Buggy, byl sice o trochu těžší a motor nedával požadovaný výkon, základní charakteristiky ale splňoval. A konkurence navíc svůj vůz dodat včas nestihla.
Nakonec se ale American Bantam Car Company ze svého vítězství příliš radovat nemohla. Malá firma se totiž dlouhodobě potácela v hospodářských potížích a vojáci v době, kdy už v Evropě zuřila válka, zkrátka chtěli spolehlivého dodavatele. Willys s Fordem tak nejen že dostali další čas na dokončení svých prototypů, ale navíc jim armáda poskytla plány automobilu, který pro Bantam vyvinul konstruktér Karl Probst. Vojáci to zdůvodnili jednoduše - auto si objednali, tak jim zkrátka patří i nákresy.
Lepší zázemí automobilek Willys-Overlord a Ford vedlo k vylepšení původní konstrukce a prototypy, které nakonec dodaly obě firmy, měly oproti původnímu Bantamu například silnější motor a také lepší poměr výkonu a hmotnosti. Vítězem soutěže na automobil pro americkou armádu se nakonec stal Willys se svým modelem MB. Drobnou "cenu útěchy" dostal i Bantam, který během roku 1941 dodal 2600 kusů vozů do Británie a Sovětského svazu (později vyráběl přívěsy za džípy).
Stranou ovšem nezůstala ani třetí zúčastněná automobilka. Ukázalo se totiž, že ani vítězný Willys nestíhá na prahu války dodávat armádě automobily požadovaným tempem, a tak se kontraktu dočkal i Ford. Během války vzniklo zhruba 637.000 Willysů MB a jejich dvojčat Fordů GPW, a výroba byla mezi oběma továrnami rozdělena zhruba v poměru 56:44. Zpočátku se oba vozy vozy mírně lišily (třeba proslavenou lisovanou masku zavedl Ford), nakonec ale prakticky nešlo poznat, odkud který džíp vyjel.
Jak přitom auto přišlo ke svému jménu není zcela jasné. Podle jedné teorie vznikl z označení GP (v angličtině čteno "dží pí"), které nesly Fordovy vozy. Další badatelé odkazují na seriál o Pepku námořníkovi, v němž vystupovala postavička Eugene the Jeep. Zvířátko neurčité rasy vynikalo obratností a schopností dostat se z každé šlamastiky, stejně jako legendární teréňák. Třetí hypotéza za zdroj považuje výraz "jeep", kterým vojáci označovali podivně vyhlížející a nevyzkoušené věci.
Ve válečných podmínkách se džíp osvědčil a generál George Marshall ho dokonce prohlásil za "největší americký příspěvek modernímu válečnictví". Ale nejen jemu, válečný džíp totiž založil novou kategorii lehkých terénních vozidel. K civilistům se džípy dostaly brzy po skončení války, zprvu jako válečné přebytky, časem se začala vyrábět i civilní verze. Značka Jeep pak prošla rukama mnoha majitelů, dnes vozy navazující na válečné předky vyrábí koncern Stellantis.
Přes den řídíte bez problémů, ale jakmile se začne stmívat, dopravní značky se rozmazávají, chodci se ztrácejí ve tmě a světla protijedoucích aut vás nepříjemně oslňují? Tak tenhle problém trápí nejednoho řidiče. A nemusí jít jen o únavu nebo špatné počasí, ale zrak, který za denního světla funguje zdánlivě bez potíží, může mít za šera pořádné mezery.
Do dnešní recenze dorazila Škoda Elroq v nejvyšším provedení RS. Oproti základní verzi Essence 50, kterou jsme testovali dříve, nabízí nejen výrazně vyšší výkon, ale také pohon všech kol, větší baterii, sportovnější vzhled a bohatší výbavu. Na papíře jde o velmi rychlé elektrické SUV, které slibuje kombinaci každodenní použitelnosti a sportovních jízdních vlastností. Dokáže ale nabídnout také zábavu za volantem?
Vyzkoušeli jsme novou generaci Lexusu ES, a to hned ve dvou různých verzích – elektrické 350e a hybridní 300h. Kromě novinky jsme projeli také modely NX, RX, elektrické RZ a luxusní LM, který nám vyrazil dech. Jaké jsou naše první dojmy z nového ES?
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.