Dálkové autobusy poháněné zeleným vodíkem by měly již v roce 2024 vyrazit na evropské silnice. Autobus bude schopný ročně absolvovat až 200 tisíc kilometrů a ujet přes 1000 km na jedno natankování, píše web H2view.com.
Vůz právě vyvíjí nově utvořené konsorcium společností FlixMobility, Freudenberg Fuel Cell e-Power Systems a ZF Friedrichshafen AG v rámci projektu s označením HyFleet. Může jít o celosvětově první a současně klíčový milník svého druhu v odvětví dopravy.
„Technologie pohonu pomocí palivových článků je součástí revoluce zelené mobility, která výrobcům autobusů umožňuje utvářet budoucnost trvale udržitelné mobility. Jdeme cestou uhlíkové neutrality. Je úžasné, že německá vláda uznává potřebu urychlit dekarbonizaci odvětví dopravy a je na této cestě připravena podpořit hromadnou dopravu,“ říká André Schwämmlein, šéf FlixMobility.
Vodík jako pohon v nákladní dopravě odstartovala už například Toyota, která nedávno představila vodíkový kamion, jenž vyjel i na legendární vrchol hory Pikes Peak. Další nákladní vozidlo Toyoty zvané Project Portal „Alpha“ od spuštění provozu v dubnu 2017 ujelo už několik desítek tisíc kilometrů a s výjimkou vodní páry neprodukovalo žádné emise. Stejně tak funguje i první sériově vyráběné osobní auto na vodík, Toyota Mirai.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?