"Tatra nezná Talibratra". Tatra 815 SOT děsila nepřátele už na dálku

Celá historie Tatry 815 SOT startuje v roce 2006, kdy začala první jednání mezi velením Útvaru speciálních operací VP (SOG) a britskou stranou o nasazení útvaru SOG v Afghánské provincii Hilmand. Již na základě prvních rozhovorů bylo jasné, že bude muset dojít k dovybavení speciální technikou, která umožní plnění úkolů v náročných pouštních a terénních podmínkách.

U nově vzniklého vozidla měl být kladen důraz především na schopnost uvézt velké množství materiálu tak, aby byla jednotka samostatná a nepotřebovala během plnění úkolu zásobování z vnějších zdrojů. Druhou klíčovou vlastností byla možnost poskytnutí silné palebné podpory. Nakonec bylo vybráno vozidlo Tatra 815 4x4 v počtu dvou kusů, které byly původně připravovány pro jednotky OSN do Iráku. Tatry byly okamžitě přepraveny do Prahy, kde se začalo s jejich úpravami.

Jako první přišla na řadu rozbrušovačka, pomoci které se odstranila vrchní část kabiny. I když se vedou různé debaty o tom, proč Tatra neměla střechu, důvod je ve skutečnosti velice jednoduchý. Tatra by se jinak nevešla do přepravního letounu C-130 Hercules. Tatry byly používány během tří rotací jednotky SOG a nikdy se u nich neprojevily žádné závažné poruchy. Naopak skvěle plnily úkoly, pro které byly předurčeny.

Základní výzbroj vozidla tvoří kulomet DŠK M ráže 12,7 mm upevněný na přední lafetě, z něhož zle vést palbu na pozemní i vzdušné cíle. Na zadní lafetě může být upevněn kulomet ráže 7,62 mm nebo automatický granátomet. Lafety jsou samozřejmě vybaveny pancéřovými štíty k ochraně střelců. Řidiči i velitel vozidla mají k dispozici v předních rozích kabiny otočné lafetace, na které lze upevnit kulomety MINIMI ráže 5,56 mm. 

Obě vozidla byla po zrušení ÚSpO VP předána do Zásobovacího střediska Rančířov ze struktury Základny opravovaného materiálu, kde se následně uskutečnilo jejich ošetření a uložení. Od roku 2016 jsou součástí sbírek Vojenského technického muzea v Lešanech.