Podle aktuálních údajů Organizace spojených národů má nepřiměřená rychlost jízdy v rozvojových zemích na svědomí až polovinu všech tragických dopravních nehod. V ekonomicky vyspělých státech je to až jedna třetina. Podobně je tomu i v České republice, kde v letech 2010-2016 zemřelo z důvodu nepřiměřené rychlosti 38 procent všech obětí nehod.
S dodržováním zákonem nastavených rychlostních limitů mají problém řidiči na celém světě. Podle OSN na dálnicích překračuje maximálně povolenou rychlost 10 až 50 procent řidičů, na silnicích mimo obec 10 až 60 procent, při jízdě v obci je to 30 až 60 procent. Nedodržování předepsané rychlosti je však problémem i v Evropské unii. „Podle Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu na dálnicích překračuje maximální povolenou rychlost až 30 procent šoférů, při jízdě po silnicích mimo obec je to až 70 procent a nejvíce je to při jízdě v městských aglomeracích – zde se jedná až o 80 procent motoristů,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Problémy s rychlostí mají i čeští motoristé
Problémy s dodržováním rychlostních limitů mají i čeští řidiči. „V celonárodním dotazníkovém průzkumu provedeném Centrem dopravního výzkumu přiznalo překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině průměrně 86 procent respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 procent. Z výsledků tak vyplývá, že většina řidičů faktor nepřiměřené rychlosti stále podceňuje,“ říká jeho ředitel Jindřich Frič. Zvláště rizikovou skupinou jsou mladí řidiči. Typickým příkladem jsou muži do 25 let. Chovají se daleko nebezpečněji než jiné skupiny řidičů. Příčinou je větší potřeba adrenalinu a vzrušení za volantem a také nedostatek zkušeností spojený s přeceněním vlastních schopností. K rychlé jízdě řidiče svádějí také rovné a široké silnice. „Lidé se na přehledných vozovkách začínají nudit a v důsledku toho zvyšují rychlost nebo se věnují dalším, potenciálně rušivým, činnostem. Jindy zase přetížení řidiči spěchají a v takové situaci se pochopitelně chovají rizikověji, než kdyby byli v klidu. Proto je také na rovných a přehledných úsecích tolik dopravních nehod,“ doplňuje Veronika Kurečková, psycholožka z Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Z měření provedených v letech 2014-2016 Centrem dopravního výzkumu vyplývá, že při jízdě mimo obec nejčastěji překračovali rychlost šoféři v Karlovarském kraji. Pokud se zaměříme na zjištění za rok 2016, největšími hříšníky byli motoristé ve Středočeském kraji. Ti překračovali rychlost v 11,9 procentech případů. A to byla zaznamenávána jen překročení povolené rychlosti o 10 km/h a vyšší. V těsném závěsu byli řidiči na Olomoucku (11,5 %), o pomyslnou třetí příčku se dělili motoristé jedoucí na území Karlovarského a Plzeňského kraje (shodně po 9,3 %). Naopak nejdisciplinovanější byli motoristé na Ústecku ((3,1 %) a Pardubicku (3,5 %).
Při jízdě v obci v letech 2014-2016 nejčastěji překračovali rychlost jízdy řidiči v krajích Moravskoslezském, Plzeňském a Středočeském. A platilo to i v loňském roce, kdy nechvalná první příčka patřila motoristům jedoucím v Moravskoslezském kraji (míra překračování povolené rychlosti ve výši 8,2 %), o druhou příčku se dělili řidiči ve Středočeském kraji a na Plzeňsku (shodně po 7,5 %). Naopak nejmenší problémy s překračováním rychlosti jízdy byly zaznamenány na Olomoucku (3,5 %) a v Jihočeském kraji (3,9 %).
Rychlost zabíjí i v České republice. Nicméně v posledních letech podíl těch, kdo umírají při nehodách zaviněných nepřiměřenou rychlostí, klesá. Zatímco jejich podíl činil v roce 2009 nemalých 45,5 %, v roce 2016 došlo k poklesu na 35,2 %. „Hlavní zásluhu na tomto příznivém výsledku má trvalá, systematická a cíleně zaměřená činnost dopravní policie, obecní policie a systematické měření rychlosti prostřednictvím kamerových systémů. Nicméně s nepřiměřenou rychlostí je třeba bojovat i v dalších letech. Je třeba navazovat na dosavadní výsledky a navíc se více zaměřit na úsekové měření rychlosti a rozšířit možnost měření vozidel pomocí kamerového systému na dálnicích,“ vysvětluje Jindřich Frič.
Jak si vedou čeští automobilisté v mezinárodním porovnání?
Průzkum provedený v rámci projektu SARTRE 4 od září 2010 do března 2011, kterého se zúčastnili obyvatelé 19 států, byl zaměřen i na problematiku dodržování rychlostních limitů. Zatímco průměrně 26 procent všech respondentů považuje překračování rychlosti v obci o 20 km/h za přínosné, v České republice si to myslelo 35 procent odpovídajících. Češi rovněž nadprůměrně často (66 vs. 44 %) považují uvedené překračování maximálně povolené rychlosti v obci za způsob, jak se dostat do cíle rychleji. Horší byli jen polští motoristé. Na druhou stranu jsou si naši automobilisté nadprůměrně často vědomi toho, že překračování rychlosti v obci je nebezpečné (21 vs. 17 % za všechny státy). A také si relativně málo stěžují na to, že v obcích jiní řidiči často nebo dokonce vždy jezdí nadlimitními rychlostmi (14 vs. 29 %).
Zavádění zón s rychlostí omezenou na 30 km/h odmítá 51 procent Čechů (oproti celkovému průměru 48 %). Nadprůměrných 56 procent českých řidičů (oproti celkovému průměru ve výši 52 %) deklaruje, že ostatní řidiči velmi často či stále překračují rychlostní limity na dálnicích. To, že je nadprůměrně často překračována rychlost na hlavních silnicích v extravilánu, si myslí 32 procent našich řidičů (oproti průměrným 42 %), na okreskách je to u nás dokonce jen 22 procent oproti průměru všech států ve výši 37 procent. Jen pouhých 17 procent Čechů nesouhlasí se zpřísněním postihů za nedodržování předepsané rychlosti (oproti průměru všech 19 států ve výši 27 %). „V každém případě z výzkumu vyplývá, že nejčastěji jsou náchylní překračovat rychlostní limity automobilisté na Kypru a v Itálii, naopak naši řidiči patří společně s těmi německými a maďarskými k těm nejdisciplinovanějším. Alespoň tak to vyznívá ze subjektivních odpovědí 21 280 respondentů ze 17 států Evropské unie, Srbska a Izraele,“ uzavírá Roman Budský.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, které na semaforu sice potrápily kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.
V Druhé kapitole naší dlouhodobé recenze se podíváme na zoubek naftovému čtyřválci o objemu 1,5 litrů, který pracuje ve voze, jehož pohotovostní hmotnost činí 1585 kg. Je to důstojná motorizace pro načančané SUV, které o sobě tvrdí, že hraje vysokou hru? A co spotřeba?
Tento týden v naší redakční garáži zaparkoval nejsilnější Superb, který na první pohled vypadá celkem běžně, ale opak je pravdou. Na silnici dokáže být překvapivě svižným autem, které si však stále zachovává svou klidnou povahu, která je nad věcí. Jaká je nová generace ve srovnání s tou předchozí, která nabídla výkon 206 kW ?