1. Při kolika stupních mrzne zimní nafta?
Pro stanovení hranice odolnosti nafty proti tuhnutí se od 70. let používá kritérium filtrovatelnosti, tedy fakt, do kdy se skrze sítko palivového filtru dostanou krystalky tuhnoucího parafínu. Běžná nafta má bod filtrovatelnosti při -10 stupních Celsia, zimní pak při -20. Odborníci ÚAMK ale upozorňují, že při dlouhodobějších mrazech, se může filtrovatelnost a tedy riziko nefunkčnosti motoru, projevit už při - 18 stupních.
Naopak přidáním aditiv lze zlepšit filtrovatelnosti o více než 5 stupňů. Dalším krokem je použití tak zvané arktické nafty, která má bod filtrovatelnosti do – 32 stupňů Celsia. Pamatujme, že zimní nafta je v zimním období automaticky k dostání na čerpacích stanicích, arktická spíše jen v horských oblastech.
2. Jak připravit starý diesel na zimu?
Poněkud méně ochotným ke startování starším dieselům můžeme ulevit hned několika kroky. Jednak je to výměna motorového oleje za takový, který má vhodnější viskozitu, tedy tolik v zimním období nehoustne a tudíž se písty v motoru snadněji rozpohybují. Další možností je volba vhodnějších žhavicích svíček, takže dojde k silnějšímu zapálení směsi paliva.
3. Co když používám olej s vysokým podílem bio složky?
Pro motor není v zimním období používání takovýchto olejů příliš vhodné. Nechejte si poradit od odborníků, které oleje jsou pro váš vůz ty nejvhodnější. Nesázejte jen na nízkou cenu, ta je mnohdy vykoupena horší kvalitou.
4. Může benzín zamrznout?
Pouze teoreticky. Běžný benzín Natural 95 odolá poklesu teplot až pod minus 45 stupňů Celsia. A takové mrazy nejsou ve střední Evropě, snad jen vyjma horských oblastí, obvyklé. Pro tohle palivo je mnohem nebezpečnější teplo, protože benzín se odpařuje a může tak vzniknout extrémně výbušná směs.
5. Co když jezdím na benzín E10 nebo E85?
Přidáním 10 % biosložky do běžného benzínu, jako u E10, se zásadně jeho vlastnosti ani v zimě nemění. Takže se nedají v provozu v běžném prostředí očekávat problémy. Pokud jde o vozidla schopná spalovat E85, jsou speciálně upravena. Bez takovéto profesionální přestavby by při startování mohly nastat problémy.
6. Jak je to v zimě s LPG?
Problémy, vzhledem k chladicí kapalině ve výparníku, by mohly nastat až kolem mínus 50 stupňů Celsia. Navíc většina vozidel LPG kombinuje plyn s benzinem. Do doby zahřátí tedy lze přepnout vozů do režimu spalování benzínu.
7. Proč se při studeném startu a provozu zvyšuje spotřeba?
Elektronika řízení motoru předchází možným problémům tím, že obohacuje směs vyšším podílem paliva. Což z jedné strany usnadňuje startování motoru nebo zahřátí katalyzátoru na provozní teplotu. Z druhé strany to představuje vyšší spotřebu. Tu zvyšuje v zimě i tužší motorový olej, který motoru klade vyšší odpor.
8. Co je třeba dodržovat při jízdě se studeným motorem?
Ostré vytáčení motoru, zbytečné zrychlování a rychlé dosažení vysoké rychlosti by mělo být při studeném motoru pro řidiče tabu. Podobně mazané plochy v motoru, stejně jako ložiska a jiné části v celém autě nejsou hned po startu optimálně nepromazané. Takže opotřebení roste s tím, jak vysoká je rychlost auta. Odborníci ÚAMK tedy doporučují – jeďte zprvu dostatečnou dobu s lehkou nohou.
9. Proč studený vůz se start-stop systémem za chladna nevypíná motor na křižovatkách?
Při teplotách těsně nad nulou je funkce Start-Stop automaticky vyřazena. Podobně je tomu, když napětí baterie klesne pod 12,4 voltů. Motor pak běží dál, jako u většiny automobilů. Je to pro jeho ochranu.
10. Je po ránu bílý kouř z výfuku problém?
Bílý kouř není dokladem jakékoliv závady. Právě naopak, to jen filtr pevných částic vypaluje nashromážděné částice. A v zimě, vzhledem k chladnému okolnímu vzduchu, tento proces mnohem výrazněji vidíme.
11. Do jaké teploty je obvykle odolná chladicí kapalina?
Samozřejmě je to dáno použitím konkrétní chladicí kapaliny. Obvykle je nemrznoucí směs odolná těsně pod - 20 stupňů Celsia. Při testech to obvykle bylo právě oněch - 19 stupňů Celsia. Pro vyšší mrazy je vhodnější zvolit chladící směs do - 40 stupňů Celsia.
A to i proto, že samotná tekutina nemusí zamrznout, ale může tuhnout v hadičkách nebo samotných ostřikovačích. Proto ze zkušeností specialisté ÚAMK radí použít chladicí kapalinu s nižším bodem tuhnutí, zvláště například při cestách do hor.
12. Trpí vůz opakovanými studenými starty?
Ano. Pokud motor nenaskočí po pěti sekundách, opotřebení při dalším startování se zvyšuje. Proto je na místě alespoň 30 sekund počkat před dalším startem. Upozornění: Kromě vysokého opotřebení startéru také může dojít k vniknutí nespáleného paliva do katalyzátoru a tím k poškození výfukového systému.
13. Proč baterie v zimě rychleji slábne?
Tak docela pravda to není. Akumulátor v dobré kondici s odpovídající hustotou elektrolitu podává i při teplotách - 20 stupňů Celsia dobrý výkon. Samozřejmě opakem je slabě dobíjený nebo starší akumulátor. Dostává více „zabrat“ i proto, že zimní starty vyžadují vyšší dodanou energii pro roztočení startéru.
14. Jak udržovat baterii v dobré kondici?
Předně nechávat kontrolovat stav akumulátoru v odborném servisu. Sami pak snížíme například odpor tím, že důkladně očistíme kontakty. Při krátkých trasách by motorista neměl zbytečně zapojovat množství elektrických spotřebičů, jako jsou například vyhřívaná okna, sedačky, a podobně. Jako doplňkový lze zakoupit přístroj monitorující aktuální stav baterie a podle jeho informací se řídit.
Zima je tady a s ní je potřeba přezout svoje auto | foto: ADAC
15. Jakou zimní výbavu bychom měli mít v autě?
Zejména při delších cestách a výletech do hor by ve výbavě neměly chybět sněhové řetězy, případně pruhy pro rozjezd v hlubokém sněhu, lopatka pro odházení sněhu, nemluvě o metličce, rozmrazovači, škrabce na okno. V zimě nejsou od věci ani startovací kabely, nebo dvoulitrovka s nemrznoucí směsí do ostřikovačů, protože benzinové pumpy nejsou na každém kroku. A pak pravidelně tankovat palivo, abychom ho měli co nejvíce v nádrži. Tolik, pokud jde o auto.
Jedná-li se o zajištění spokojenosti a bezpečí cestujících, pak jsou vhodné například: teplá deka, pokud možno teplý nápoj v termosce, trocha jídla. Zkrátka počítat i s variantou, že zůstaneme delší dobu třeba ve sněhové vánici.
16. O kolik litrů se zvýší spotřeba vozidla s přídavným topením?
Odborníci ÚAMK zkoušeli provoz při mínus 15 stupňů Celsia. Přídavné topení zvýšilo spotřebu o 0,6 l /h. Samozřejmě, že je to jen čistý průměr, některá auta mohou odebírat méně a některá více. Platí ale, že čím větší mínusová teplota, tím více počítejte s tím, že nádrž vozu bude o to rychleji prázdnější.
17. Proč je cítit vlhkost v autě?
Jakmile tento pocit máte, znamená to, že se příliš mnoho vlhkosti dostává do vozidla. Příčin může být více: poškozené těsnění ve dveřích, oknech, zavazadlovém nebo motorovém prostoru. Další: ucpaný nebo mastný a špinavý vzduchový filtr, který vhání vzduch do kabiny. Také musíme brát v potaz fakt, že vlhkost sebou přinášíme do vozu i na mokrém oděvu, na botách.
Proto doporučujeme nechávat oděv v zavazadelníku, nikoliv v kabině, stejně jako při delší jízdě nazout místo mokrých bot sportovní pohodlnou a samozřejmě suchou obuv na řízení. Existuje ještě jeden „tajný tip“ ÚAMK: dát do auta odvlhčovač. Jaké jsou určeny například do místností.
18. Proč v autě není teplo, i když běží topení?
Často je na vině vadný termostat.
19. Jak funguje klimatizace v zimě?
To závisí na venkovní teplotě. Většina starších klimatizačních systémů má teplotní čidlo, které zabraňuje automatickému spuštění kompresoru pod teplotou 5 stupňů plus. To je z důvodu ochrany jednotky. Majitelé starších vozidel by neměli zapínat klimatizaci při nízkých teplotách.
20. Co dělat se zamrzlými stěrači?
V žádném případě netrhat násilím, jemné části stírací lišty se zničí. Nejjednodušší je nalít (nikoliv nastříkat pomocí ostřikovačů) nemrznoucí směs na místo styku s oknem. Pokud bychom použili ostřikovače, většinou se automaticky aktivují a stírají, což lištu stěrače poškodí. Dobrým preventivním opatřením je podložení stěračů přes noc například igelitem.
21. Mohu rozmrazit okna nalitím na něj vařící vody?
Rozhodně ne. Studené sklo a teplá voda nejsou dobrou kombinací. Lepená moderní autoskla mohou skončit dlouhou prasklinou. Proto je lepší klasická škrabka na led nebo některé speciální přípravky na rozmrazení skla.
22. Je vhodné upravovat tlak v pneumatikách za nízkých teplot?
Není to nutné. Zato je na místě kontrolovat tlak v pneumatikách s ohledem na zatížení vozu například před cestou na hory, kdy vůz zatížíme lyžemi a další výbavou.
23. Proč bych neměl jezdit v zimě i přes chlad ve vozidle v tlusté bundě?
Důvod je prostý a zřejmý – jednak tohle oblečení není při řízení pohodlné. Druhý důvod, tlustá bunda není tak docela bezpečná, protože bezpečnostní pásy neobepnou dostatečně pevně tělo řidiče. Delší a neúplná je pak často aktivace bezpečnostních pásů.
24. Pomůže použití technického alkoholu do ostřikovače?
Není to levné a ani vhodné řešení. Například proto, že při stírání směs s alkoholem vytváří na čelním skle jakýsi nechtěný závoj. I z tohoto důvodu doporučujeme použití schválených zimních čisticích prostředků.
25. Čeho se při zimním provozu obávat nejvíce?
Bohužel samotných řidičů. Tedy sebe i ostatních, protože máme ve zvyku přeceňovat svoje schopnosti i v zimním období, kdy je nebezpečí havárie 6 až 10 x vyšší než v letním. Takže nad všechny rady je ta jedna – být opatrný, ohleduplný a umět předvídat.
