Jakeš s Ehlovou: „Je třeba bojovat, i když se nedaří“

Když se sejde tolik problémů, jako o minulém víkendu v Mladé Boleslavi, musí nakonec i se šestým místem panovat spokojenost. Zisk cenných bodů do tabulky mistrovství, udržení pozice v průběžném pořadí M ČR plus další najeté kilometry a získané zkušenosti s fiestou R5 – to vše patří k pozitivům, které si odváží tým okolo Mirka Jakeše a Marcely Ehlové ze 44. ročníku Rally Bohemia. A že mnozí fanoušci čekali po dvou bronzových příčkách od Mirka s Marcelou trochu víc a další boj o stupně vítězů? Zkrátka občas se to tak stane, že věcí proti se sejde za jeden závod hned několik …

Faktor první – trochu smůly na úvod

Po čtyřech průjezdech shakedownu se cítil Mirek v naprosté pohodě, ke které přispíval i bezchybně fungující vůz Ford Fiesta R5 stáje Orsák Rallysport. „Na první městské zkoušce šlo jen o to neudělat nějakou chybu. Osobně tyto erzety nemám moc rád, ale chápu, že pro fanoušky se jedná o zpestření. Na druhé zkoušce jsme nasadili dobré tempo a skončili jen tři desetiny za třetím místem, vše se bohužel zlomilo v náš neprospěch na třetí RZ,“ popisuje Mirek úvod závodu. Před startem nejdelší zkoušky rally totiž začalo pršet a Mirek s Marcelou, startující s číslem 5, si v daný moment vybrali pořádnou dávku smůly. Posádky před nimi měly na trati méně vody, za nimi pak většinou už stihli přezout na mokré obutí. „Věděli jsme, že by déšť mohl přijít, proto jsme si s sebou vezli v rezervě dvě mokré pneumatiky. Přejezdy s řadou hlídkujících policejních vozů byly časově našlapané, najeli jsme si tak před časovkou jen 5 minut času. Za tu dobu jsme schopni kola přehodit, ale pořád to vypadalo, že dešti ujedeme. Volali jsme ještě do cíle, odkud nám hlásili, že je sucho. K naší smůle se silně rozpršelo právě ve chvíli, když jsme vjížděli do časové kontroly,“ vysvětluje Mirek, proč se nakonec rozhodli jet i třetí zkoušku na suchých pneumatikách. Navíc 5 km před cílem začaly vadnout brzdy, konečná ztráta z třetí RZ se tedy vyšplhala na více než minutu a půl.

Faktor druhý – problémy s brzdami

Proč se prakticky u všech týmových fiest objevila stejná potíž s odcházejícími brzdami na nejdelší zkoušce soutěže (RZ Zlatá – 23,53 km), to vysvětluje přímo jezdec. „Tuto věc beru na sebe. Vím, že jsem brzdil do zatáček již od úvodu velmi agresivně, a to i pod dojmem toho, že jedeme na suchých gumách a v zatáčkách nesmíme být moc rychlí. Brzdy se tak postupně přehřály a posledních pět kilometrů to už byl boj o přežití, naštěstí jsme nedopadli jak Martin Vlček. Tuto situaci jsem zažil poprvé a pro příště už vím, jakým stylem nastoupit do takové na brzdy náročné zkoušky. Jasně, jeli jsme už podobně dlouhé erzety jako Malonty, ale tam se jede pořád rychle s průměrem někde okolo 120 km/h. Jenže RZ Zlatá byla mnohem techničtější s rychlostním průměrem pod 90 km/h.“

Faktor třetí – špatný výběr pneumatik

V neděli zbývalo pořád ještě 85 ostrých kilometrů a Mirek se stále nevzdával naděje na umístění na čelních příčkách „Na čtvrté místo ztrácíme něco okolo půl minuty, a pokud bude mít problém někdo na špici, ani boj o bednu stále ještě není nereálný,“ tvářil se Mirek ráno optimisticky. Nejistá předpověď počasí dávala možnost riskovat ohledně výběru pneumatik, sázka na déšť ale nevyšla. „Co vím, tak ze špičky jsme obuli mokré snad jen my a Martin Vlček. Na první, kde zůstalo ještě hodně vlhko z nočního deště, pneumatiky zafungovaly, na dalších dvou to ale bylo utrpení. Déšť nepřišel a s mokrými jsme se po cestě jenom vozili,“ říká Mirek. Místo posunu dopředu tak před závěrečnou sekcí činila ztráta na páté místo jen těžko řešitelnou půlminutu.

Faktor čtvrtý – vlastní chyby

Když se nedaří, tak se pak následně zbytečně moc ´tlačí na pilu´a přicházejí jezdecké chyby. „Chtěl jsem stahovat ztrátu ze soboty, ale hned na úvodní RZ jsme byli na chvilku mimo trať. Podle on-boardu jsme tam nechali něco přes 10 sekund a bez této ztráty by se čas pohyboval na úrovni nejrychlejšího Szeji. Největší krizi jsme si však prožili při druhém průjezdu Radostínem. V jednom rychlém katu dostalo auto opravdu velkou ránu, na chvíli mi vypadl volant z ruky a auto šlo do meze. Po chvilce hlásil palubní displej error, teplota oleje stoupala nahoru a já už myslel, že jsme skončili. Dojeli jsme volně do cíle vložky, naštěstí se jednalo jen o zanesený chladič od trávy a my mohli pokračovat,“ uzavírá Mirek.

Spolujezdkyně Marcela Ehlová přidává svůj pohled: „Někteří z našich fanoušků mohou být po Krumlově a Hustopečích možná trochu zklamaní z „až“ šestého místa, my ale hledáme hlavně na pozitiva. Přes všechny problémy se nám podařilo v závěru přeskočit Štěpána Vojtěcha a vybojovat šesté místo. Pokud se nám vyhnuly potíže, rychlostí jsme se pohybovali na úrovni těch nejlepších. Navíc jsme absolvovali dalších 150 ostrých kilometrů s perfektně fungujícím autem a všechny nabyté zkušenosti můžeme zužitkovat hned na příští Barum rally. Za sebe a Mirka pak musím kromě mechaniků týmu poděkovat i našim špiónům. Informace od Zdeňka Zdráhaly a Honzy Škalouda byly naprosto přesné a moc nám pomohly.“

Autor: PR Mirka Jakeše