Václav Dunovský: V Hustopečích z bídy k lesku

„V rámci Legend 2015 Rallyesport Poděbrady a žiželický tým pořádali rychlostní zkoušku přímo v areálu výstavy a také jsme se tam spolu se Sparrow racing prezentovali jako tým. Na oficiální výstavce Autoklubu ČR stál jak náš Peugeot 208 R2, tak Škoda Fabia S2000, se kterou jsem v minulosti měl také co dočinění. Navštívilo nás veliké množství hostů a fanoušků a akci jsme si skvěle užívali. Na profesionálně zabezpečené RZ jsem peugeotem také pár hostů svezl. Díky profilu trati a super atmosféře si to taktéž maximálně užili. V rámci nedělního programu jsme u nás v týmu přivítali první tři finalistky soutěže MISS Polabí. Absolutní vítězce letošního ročníku jsme přitom nevědomky splnili velký sen, kterým byla jízda v závodním voze. Holky to na Legendách moc bavilo a po dobu, kdy je fotograf s naší závodničkou fotil, byly právem středem pozornosti,“ popsal účast na show Václav Dunovský.

Start v Hustopečích se nakonec zrealizovat podařilo a Véna s Petrem se tak mohli vydat mezi vinice. „Čekala nás, jak já říkám, stop and go soutěž, kde více než kde jinde hraje velkou roli výkon motoru. Bylo jasné, že v této oblasti budeme mít v klasifikaci 2WD značnou nevýhodu, díky množství pomalých a úzkých odboček a výjezdů z retardérů.“

Soutěž v Hustopečích má své jedinečné kouzlo a tvář a díky svým čistě šotolinovým úsekům a všudypřítomnému prachu z vinic je velice atraktivní jak pro posádky, tak pro diváky a fotografy. Menší radost mají asi mechanici, protože vozy v asfaltovém setupu dostávají hodně zabrat.

Pořadatelé odvedli kus práce, když připravili značně obměněnou trať a dost úseků se jelo po novém, takže všichni měli stejné startovací podmínky.

„Shakedown jsem dal třikrát, přičemž dva průjezdy byly jako narozeninový dárek pro Jirku Hejtmánka, který si užil jak jízdu na suchu, tak na vodě na slicku. Bohužel již během testovací zkoušky jsem tušil, že to nebude žádná procházka, protože celý týden před soutěží jsem bojoval s alergií, špatně se mi spalo a nemohl jsem se pořádně soustředit. Tento stav se přenesl i do samotného závodu. Hned po startu RZ1, ve druhé zatáčce, jsem lízl protikatovací zábranu a řešil, jestli bude kolo, nebo něco jiného poškozené. Naštěstí se nic nestalo a my zkoušku jakž takž dojeli. Horší situace nastala asi 2 kilometry po startu druhé erzety, kdy jsem byl přesvědčený o defektu levého předního kola. Projevy se začaly vyskytovat v úzké lesní šotolinové pasáži, já Petrovi hlásil, že máme kolo a vymýšlel, kde ho budeme dělat, protože do cíle zbývalo 15 kilometrů. Celou šotolinu jsme projeli krokem, stejně jako následný prudký sjezd po asfaltu. Projevy defektu před obcí Diváky najednou přestaly, takže jsme znovu zvýšili tempo, byť až do cíle byla jízda šílená. Ukázalo se, že se pouze uvolnil plastový podběh a blatník. Neumím si vysvětlit, proč tedy auto tak plavalo v pravých zatáčkách. Ztratili jsme tímto extempore na zkoušce spoustu času, ale hlavní bylo, že jsme skutečně nezastavili a nezačali domnělý defekt opravdu měnit – to by byla slušná komedie,“ popsal kuriozity páteční etapy Dunovský

„Ani třetí RZ soutěže nebyla z mé strany o nic lepší. Ve správně popsaném a přečteném místě jsem byl  rychlejší a mimo stopu, musel jsem použít ruční brzdu, nicméně hluboký úvoz byl v daném místě užší, než peugeot dlouhý a my tak očesali přední nárazník. Naštěstí světelná rampa zůstala na svém místě a my tak mohli test, opět jakž takž, dokončit. Paradoxně až poslední zkouška páteční etapy byla vcelku podle mých představ a zajeli jsme ji tak, jak jsme v danou chvíli chtěli,“ řekl Václav Dunovský.

I přes ne příliš hladký průběh páteční etapy se kluci večer nacházeli na 15. místě absolutního pořadí a na 1. místě ve třídě 6. Mezi dvoukolkami se umístili od začátku soutěže na druhém místě. A tak mohla jít posádka v poklidu přenocovat a těšit se na sobotní souboje.

„Do soboty jsem se nevyspal o nic lépe. Koncentrace mi nefungovala, ale bylo potřeba vydržet. Bojovat celkové prvenství ve dvoukolkách byla mise nemožná, ale v případě chyby soupeřů jsme byli stále na dostřel, takže jsme úplně polevit nechtěli. Ještě jedna velká minela na mě ovšem čekala. V rozpisu na sedmé rychlostce jsem byl až moc optimistický ve velmi rychlém sjezdu po širokém asfaltu a do retardéru v daném místě jsem jednoduše neměl šanci dobrzdit. Přes veškerou snahu to vybojovat jsme převrátili prostřední barel, tedy jednu část retardéru. Protože to bylo v kopci, barel se kutálel dolů (logicky). Ostatních částí retardéru jsme se přímo ani nepřímo nijak nedotkli. Dostali jsme penalizaci 20s. Řády přitom hovoří jasně – při posunutí nebo převrácení jedné části retardéru mimo základnu je penalizace 5s. Pro náš výsledek tato penalizace neměla žádný vliv, nicméně posouzení od rozhodčích to bylo špatné. Ať už pro nás, nebo jinou posádku by podobná situace mohla někdy mít vliv na výsledek a proto by bylo vhodné o problematice penalizací za retardéry a hlavně modelových příkladech více mluvit.

V závěru se opakovala situace z noční etapy, kdy s poslední zkouškou celé soutěže jsem byl konečně spokojen, a jízda k něčemu vypadala,“ popsal sobotní etapu pilot Václav Dunovský.

I přes všechny okolnosti Václav s Petrem dokázali vyhrát třídu a získat stříbro ve 2WD. Cílovou rampu  si tak mohli i se svými nejbližšími užít naplno, jelikož si k pěknému výsledku připsali ještě 17. místo absolutního pořadí v této náročné soutěži.

„Mockrát děkujeme Sparrow racing týmu i Rallyesportu Poděbrady za výbornou práci během soutěže a podporu a také klukům od Pirelli za jejich servis. Za podporu velice a velice děkujeme i fanouškům, kterým jsme se snad nějakým tím průjezdem na šotolině odvděčili,“ poděkoval v cíli spokojený spolujezdec Petr Glossl.

„Veliké díky tak patří Petrovi, který nás do cíle doslova dovlekl a dovedl. V neposlední řadě děkujeme našim partnerům, že jsme do Hustopečí mohli vůbec odjet,“ přidal se Václav Dunovský.

Dalším závodem pro posádku Dunovský – Glossl by měl být start na Rally Bohemia, která se uskuteční 10. – 12. července. Vše ale záleží na hloubce kasičky, a tak všichni doufáme, že dno je ještě daleko.