Egon Smékal s několika změnami do sezóny 2019

Po sezóně 2017, kdy ses stal vítězem Rallysprint série, jsi hledal novou motivaci. Proč padla volba právě na slovenské mistrovství?

„Rallysprint sérii jsme jeli tři roky po sobě, dvakrát jsme se stali vicemistry a v poslední sezóně mistry. Velký mistrák je pro mě už pár let finančně nedostupný, tak jsem zvolil pro sezónu 2018 Mistrovství Slovenska v rally, aby byla nějaká změna. Už jsem to potřeboval. A volba to nebyla vůbec špatná.“

Dají se nějak porovnat slovenské soutěže s těmi českými?

„Mistrovství Slovenska mají kilometráž okolo 100 ostrých kilometrů a dá se tu tudíž namotat i nějaká 20 nebo 25km erzeta, což je oproti sprintům u nás zajímavější. Tratě byly vesměs velice pěkné, až na pár velmi rozbitých míst, které nám v závěru sezóny nadělaly vrásky na čele. Trebišov a Košice jsou velmi podobné úzkým tratím typu Pindula nebo Semetín. Prešov nebo Tatry byly rychlejší technické tratě na středně širokých asfaltech. Lubeník mě trochu zaskočil harmonogramem a Hustopeče to doplňovaly o moravskou šotolinu kombinovanou s asfaltem.“  

Jak to vypadalo s organizací soutěží ve slovenském mistrovství?

„Co se týká organizace, tak s tím jsem neměl sebemenší problém. Byla výborná se spoustou příjemných lidí. Vůbec po stránce služeb a ochoty lidí jsem byl velice mile překvapený, ať už šlo o cokoliv. Navíc slovenské mistrovství je open, takže přijedete a můžete závodit o tituly. Což je skvělé.“

První dvě soutěže se jely na východě Slovenska a jak v Prešově, tak i v Tatrách jsi vyhrál dvoukolky. Čekal jsi, že budeš mít takovou dominanci?

„My jsme nastoupili do šampionátu s tím, že uvidíme, jak to půjde a popřípadě se podle toho zařídíme. Prešov a Tatry pro nás byly dobré, protože jsou to tratě, kde jsme se nemuseli příliš zabývat nastavením a mohli jsme jet hned na plno. Takže jsme byli poměrně rychlí a zvítězili jsme.“

Následovaly Hustopeče a opět vítězství. Jak moc ti zde pomohla znalost této soutěže z tvých předchozích startů?

„Hustopeče jsem jel naposledy v roce 2015, a to jen asi dvě rychlostní zkoušky. Pak jsme pro poruchu odstavili. Není to zrovna moje oblíbená soutěž a tradičně zde na nás vykouknou nějaké problémy. Jinak ten charakter soutěže je ale po léta podobný, tak mně to nedělalo problémy. Ani letos tomu nebylo jinak a nový diferenciál nás trochu potrápil. Ale i přes jednu větší krizi jsme vše dobře zvládli a vyhráli v slovenském šampionátu oba dva dny.“

Druhá polovina slovenského mistrovství už tak výrazná nebyla a ty jsi našel přemožitele. Kde hledat hlavní důvody?

„Druhá polovina mistrovství se nesla v trochu jiném duchu. Na Lubeníku na širším asfaltu jsme byli pořád velmi rychlí, ale rychlostní zkouška Velké peklo byla pro náš vůz málem hrobem. Tady je velmi rozbitý asi osmikilometrový úsek, který se našemu vozu pramálo líbil, byli jsme rádi, že jsme vůbec dokončili a vůz se nám nerozpadl. Pak následoval Trebišov a Košice, kde nás neustále trápily problémy technického rázu. Nemuseli jsme odstupovat, ale nemohli jsme jet naplno. Proto jsem raději zvolil volnější tempo, abychom si ještě neprohráli titul a netahali auto někde ze škarpy. Vždyť z Košic, což byl dvojzávod, nám k titulu chyběl jen jediný bod. Takže prohrát jsme si to už mohli jenom sami.“

Na konci sezóny jste mohli slavit titul pro nejrychlejšího dvoukolkáře a nejrychlejší posádku třídy 5. S těmito výsledky musíš být spokojený…

„To ano, ale rozhodně to nebylo jednoduché. Měli jsme velice kvalitního soupeře Martina Kysuckého, mistra 2WD 2017 jedoucího na Peugeotu 208. Ten jede doma opravdu velice rychle a nebylo jednoduché ho porazit. Obzvlášť, když pro nás bylo vše nové. Ale po tom jsem toužil nejvíc a náramně jsem si to užil. Prostě parádní sezóna.“

Nyní ale zákonitě musí přijít otázka: Kam v sezóně 2019? Už spřádáš plány?

„Co se týká letošní sezóny 2019, tak nějakou představu už mám. Po Slovensku mám prozatím vymyšlené dva zahraniční programy. Chci si teď užívat, co jsem během kariéry nestihl, když mám tu možnost. Ale který to bude, prozatím nevím. Změna však nastane na sedadle spolujezdce. Petra Němcová se rozhodla pokračovat v jiném programu mimo náš team, a tak jí tímto děkuji za odvedený kus práce. Jinak jsem už domluvený s jiným navigátorem, ale jméno si prozatím nechám pro sebe.“

Co bys vzkázal příznivcům automobilových soutěží?

„Chtěl bych tímto poděkovat našim fanouškům u nás i na Slovensku za podporu v celé sezóně. Další dík patří celému teamu za dobře odvedenou práci a největší dík patří samozřejmě našim partnerům. Bez těch bychom nikam nedojeli, takže pánové VELKÉ DÍKY... „