Samotný talent nestačí. Na to, aby se člověk dostal až na vrchol, tak se musí také hodně chtít a musí mít člověk i štěstí. Kris Meeke měl štěstí, když mu byla před letošní sezonou nabídnuta závodní sedačka.
Otázka: Pojďme se trochu podívat zpět na rok 2013 - po nehodě ve Finsku přišel další incident v Austrálii. To nebylo zrovna ideální pro dostání nabídky na tovární kokpit, ne?Kris Meeke: Ano, to bylo vše ostatní jen ne šťěstí. Když jsem byl zpět v Evropě, tak jsem si jednou vypnul mobil a přemýšlel. Věděl jsem, že můžu jet stejné tempo jako ti nejlepší, ale chyběly mi zkušenosti těch ostatních. Bylo mi jasné, že budu mít šanci jen s pořádným programem.
Takže jsem každý den volal Yvesi Mattonovi a nervoval ho. Řekl jsem mu, že bych se chtěl účastnit najíždění tratí na zbývajících soutěžích, že chci jako jezdec převzít každý rollout na testech, a nebo tam být jen jako divák. Chtěl jsem mu ukázat, že to opravdu chci a jak moc hladový jsem.
O: Chybí mladým jezdcům tento hlad?KM: Možná. Nikdo vám nic nedá. Musíte opradu ukázat, že chcete. Kdyby mi Yves [Matton] vloni po nehodě ve Finsku řekl, že musím do Austrálie běžet, abych se znova posadil do auta, tak bych si zbalil věci a vyrazil.
O: Vaše tvrdohlavost se vyplatila...KM: Po sezoně plné zklamání s Mikkem a Danim chtěl Citroën nový začátek. I když mluvili i s jinými jezdci, tak já jsem nepovolil a snažil jsem se vnutit. Yvesi Mattonovi jsem neuvěřitelně vděčný za to, že do mě vložil svoji důvěru a já můžu poprvé jet celou sezonu. To je neuvěřitelně důležité. Jen tak se může člověk rozvíjet. Vím, že mám v některých místech ještě potenciál a můžu jezdit ještě rychleji, ale také konstantněji.
O: Jaké ponaučení jste si vzal ze svého výletu v Německu, kdy jste měl vítězství už před zraky?KM: Zcela upřímně: Nic zvláštního. Vím, co bylo špatně. Musím tedy rychle zapracovat na tom, abych byl kompletnějším jezdcem. To znamená nejen se lépe naučit tratě a přesněji si psát rozpis, ale být s autem jeden muž. Ale především musím pochopit, jak se dojíždějí rally až do konce. Být rychlý vám nic nepřinese, když nejste také konstantní. Ale zároveň vám nic nepřinese konstantnost, když nejste rychlí.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?