Peter Surovič s uplynulou sezonou spokojen

Na Mikuláš rally jsi vzal do Slušovic syna Bruna, znamená to, že jej pomalu vedeš k motoristickému sportu? Jak by se ti líbilo, kdyby šel ve šlépějích táty a strýce?

„Bruno je zatím ještě malý, teprve mu byly čtyři roky, takže je brzo na to mu určovat, čemu by se měl věnovat. Snažím se mu ale postupně ukazovat všechny sporty a vždy, když projeví zájem o motorsport, tak mě to samozřejmě potěší. Časem bych chtěl, aby si motokáry vyzkoušel a jestli ho to bude bavit, rád ho podpořím. Zatím jsme se byly dívat na jedny závody v Třinci a byl nadšený, takže naděje tam je.“

Když už jsme nakousli syna, jak vnímá tvé závodění?

„Chodí na každý můj závody okolí a vždy se přijede podívat do servisu. Hrozně ho baví všechno to dění okolo. Pokaždé, když jedu na závody, tak se mě ptá, jestli přivezu pohár a už máme tradici, že když nějaký přivezu, tak si z něho společně připijeme.“

A ještě jeden dotaz „rodinný“. Vy jste se vlastně nikdy nesetkali s bratrem Janem na závodech a nedošlo na bratrské měření sil. To vás neláká a kdo by byl lepší?

Peter „Myslím, že to ani jednoho z nás moc neláká a spíš bychom z toho měli strach. Není nic horšího než bratrovražedný boj. I když už nejsme tak horké hlavy jako v mládí.

Vzhledem k tomu, že brácha už delší dobu nezávodil, tak bych doufal, že budu o něco rychlejší, dokud se do toho nedostane. Pak by začalo pořádné závodění!“

Oslovili jsme i Peterova bratra Jana, jak on vidí soupeření mezi bratry?

Jan „Určitě by bylo takové porovnání zajímavé. Mohu odpovědně říct, že brácha by byl lepší, on má větší cit pro auto. Mne samého závodění neopustilo a vážně jsem uvažoval o startu na nějakém podniku v loňském roce. Rozhodně bych ale nejel proti bráchovi. Závody jsem se vždy bavil a výsledek pro mne neměl tu nejdůležitější hodnotu.“

A dovedete si představit posádku Surovič – Surovič?

Peter „Pokud by si brácha uměl představit, že bude navigovat, tak jo 😊.“

Jan „To by byla největší šílenost, jakou znám. Oba máme rodiny a tudíž velkou odpovědnost. Spolu do jednoho auta nás nikdo nedostane. A abych měl číst rozpis, to raději půjdu pěšky J.“ 

Pojďme ale už na tvé loňské závodění. Máš to takový myš-maš, proč nebylo zaměřený na jeden či druhý mistrák?

„První rok v rally jsme jeli komplet RSS, v tom následujícím jsme chtěli vyzkoušet pár velkých závodů a naši domácí Barumku, ale ne celý velký mistrák, no a v loňské sezóně jsem chtěl vyzkoušet soutěže, kde jsme ještě nestartovali. Celkové pořadí, ať už RSS nebo MČR, pro nás není zásadní. Jak já tak Jirka máme práci, malé děti… musíme se přizpůsobovat i tomuto.“

Sezonu jsi nakopl na Kopné, kde jsi dojel druhý v RSS a zvítězil v nabité třídě RC4 I, krásný vstup do sezony…

„Určitě, obhajovali jsme vítězství, ale moc jsem nepočítal, že by se nám to mohlo povést. V autě jsme od Vsetína seděli poprvé až na shakedownu a bylo nám jasné, že na Rendu Dohnala rychlostně mít nebudeme. Jeli jsme ale konsistentně rychle, nedělali chyby, Rendu potkala nehoda a vítězství bylo na světě.“

Následovaly závody ve velkém mistráku v Českém Krumlově a v Hustopečích. Obzvláště mezi vinicemi ti bylo větší horko, než jiným posádkám, co se přihodilo?

„Na první noční RZ se nám při přejezdu ze šotoliny na asfalt rozletěl diferenciál a olej z něho vytekl na svody, kde začal hořet a v motoru tak vznikl malý požár. Jirka byl naštěstí pohotový a vše uhasil a zachránil tak auto. Hustopeče jsou nám zatím zakleté, ještě se nám ani jednou nepodařilo dojet páteční etapu a tak pravidelně připravujeme naše mechaniky o vyhlášenou páteční diskotéku.“

V Pačejově na sedadlo spolujezdce usednul Karel Voltner, proč nastala změna za tvého stálého spolujezdce? Jak fungovala spolupráce?

„Jirka Růžička měl bohužel pracovní povinnosti, takže jsem poprvé jel s někým jiným. Spolupráce s Karlem byla parádní, sedli jsme si hned od začátku a celou soutěž jsme odjeli prakticky bez problémů. Karel je známý používáním tabletu místo sešit na navigování a musím říct, že to funguje parádně!“

Sezonu jsi zakončil ve Vsetíně. Jak celkově hodnotíš loňský rok?

„Sezóna splnila vše, co jsem od ní očekával. Krásně jsme se svezli, poprvé si vyzkoušeli Český Krumlov a Pačejov, a až na jeden menší výlet mimo trať v Hustopečích jsme autu nic neudělali. Jediné, co jí chybělo, byl náš start na Barumce, ale s tím jsme počítali už na začátku sezóny…“

Jaké máš plány do nadcházející sezony a neuvažuješ o startu s vozem nejvyšší specifikace?

„V letošním roce určitě chceme jet domácí Barumku. Zkusím na Kopné zabojovat o třetí vítězství, i když konkurence v RSS se neskutečně posunuje. Rád bych taky prolomil Hustopečskou kletbu. No a pak uvidíme, na co zbude čas a energie.

Přestup do Rally2 / R5 určitě neplánuji. Nemyslím si, že bych měl Rally4 natolik v ruce, abych mohl s čistým svědomím říct, že už jsem z ní vyrostl. Navíc konkurence v Rally4 roste a především v RSS očekávám příští rok hodně zajímavé souboje.“

Poděkování…

„Chtěl bych v první řadě poděkovat celé rodině, že mi tento drahý a časově náročný koníček nejen toleruje, ale dokonce mě v něm podporuje. Velmi si cením spolupráce s celým týmem Jirky Bryndy, na který je 100% spolehnutí a vždy mám jistotu, že budu mít na závody skvěle připravené auto. A taky bych chtěl poděkovat a vzdát uznání všem fanouškům, kteří se chodí na rally dívat. Když jsem stál v blátě na Mikulášské rally, říkal jsem si, že je to sport jen pro srdcaře!“