Petr Poulík: „Kde je ten zázračně uzdravený?“

Blíží se Vánoce a ty jsi po několika letech avizoval vydání nové knihy, dočkáme se konečně dalšího oktanového čtení?

„Dočkáte, kniha je dokončena a v tisku! Tři roky jsem nic nenapsal, prvně jsem se musel vzpamatovat z rakoviny a zpracovat téma v sobě. Chtělo to čas…“

Kde je ten zázračně uzdravený? To je dost podivný název…

„Původně jsem psal knihu s názvem „Život all in“, ale při zpracování tématu jsem našel v policejním spise označení mé osoby. A to znělo „ten zázračně uzdravený“, tak proč ho nepoužít? Tuto větu beru jako memento a vnímám v něm frustraci jedince, kterého zklamalo, že jsem na rakovinu nepadl.“

Ty jsi opět čerpal příběh ze života…

„V každé knize, kterou jsem napsal, je něco ze mě a hodně ze života. A život je jako rally, každý den je jedna erzeta, kterou musíš dokončit, a zítra jedeme dál. Příběh poslední knihy se začíná odvíjet v roce 2021, kdy jsem se nechal zlákat návratem k soutěžím a startu s Mitsubishi Mirage. To samotné bylo nesmyslné, až pitomé, a přitom dobré rozhodnutí. Cítil jsem, že nejsem zdravotně úplně v pořádku, nevěděl jsem, co se děje. Lékem mělo být zase sedět v rychlém autě a užívat sešlápnutý plný plyn, útěk k něčemu, co mě naplňovalo. To asi pochopí jen závodníci. Jenže prostředí rally bylo už diametrálně jiné. Kluci, kteří usedají do aut, to možná nevnímají, jak jsou součástí změn. Já se vrátil po patnácti letech a už to byl jiný svět. Zdál se mi daleko víc sešněrovaný a ostražitý, nezábavný, ale hlavně pod dozorem!“

Myslíš policejním dozorem…

„To taky, ale ten až následně. Jedna z linek knihy je o zákulisí motorsportu reálná a tvrdá. Bavila mě myšlenka použít autentické výpovědi jezdců psané jejich písmem a v krajovém nářečí. Neprošlo to přes právníky, neboť bych tím prý ovlivnil vyšetřování. Mě na tom celém fascinuje čirý projev gamblerství, který některé jezdce žene do šílených zvěrstev jak finančních, tak i lidských. Chtějí být oslavováni, respektováni a pak u výslechu to propadne až v jakési smutné „čurdáctví“. Víš, kdo byl Čurda? Karel Čurda byl spolupracovník gestapa, parašutista za protektorátu, který ze zbabělosti rozšiřoval udáváním i smyšlenkami okruh obviněných z účasti na atentátu na Heydricha. Doufal, že se z toho dostane, když poleze po zádech jiných. Dostal, ale jen na krátko! Pokud čteš výpovědi některých lidí na policii, je to stejně smutné, udávají kamarády, jiné jezdce, obchodní partnery, holky, které s nimi spaly, příbuzné! Rozpor mezi odvahou přidat plyn v autě a odvahou v životě je tam markantní.“

Je to největší problém, který v současné době svírá rally?

„Pokud jsou problémem rally náklady, tak dlouhodobě ano, tento sport se stále nedaří dobře prodat. Možná to spolu souvisí, ale zásadně bych automobilový sport nekriminalizoval. Jen si můžeme povzdechnout a ptát se: „Která firma půjde do sportu, který má špatné renomé?“ Pokud se objeví dnes reklama na závodním autě, tak to takřka stoprocentně přitahuje pozornost finančního úřadu a policie. Je to smutný příběh. Ale toto není jen české specifikum.“

Jak jsi avizoval, v knize vycházíš ze skutečných příběhů a tady se možná někteří najdou…

„Potrefené husy budou gágat, ale to je jejich věc. Ne moje! Pokud vyprávíš příběh z prostředí, které znáš, prostě jsi autentický!“

  

"Mrtvý, tak mě viděl ve svých plánech Rony. Zázračně uzdravený, tak mě posměšně tituloval, když mě hledal po městě. Potřeboval se ujistit, že nepřežiju..."

(úryvek z knihy Kde je ten zázračně uzdravený?)

  

Počítáš i s negativní reakcí?

„Kdo si knihu přečte, tak pochopí, že se na to připravuji poslední dva roky.“

Máš v hlavě i další témata? Na čem pracuješ…?

„Teď dokončím tuto „erzetu“ s názvem „Kde je ten zázračně uzdravený“. Budu šťastný, až budu mít papírovou knihu v ruce a zároveň se objeví v obchodech. Můj čas i duši naplňuje práce na osobním rozvoji, potkávám se jednak s lidmi, kteří si právě teď procházejí onkologickým onemocněním. A také mám pár lidí, kteří pracují na sobě, zajímá je můj názor a mé pohledy i zkušenosti a já je tak trochu provázím. Je fajn, když si člověk plní své sny a jeho život neurčují sny jiných. To platí bez rozdílu u dospělých i u dětí. Platí to ve sportu i v životě. Já si tím prošel. Sport mi dal vytrvalost, vůli a nezlomnost a u mě se to spojilo i s obrovskou sílou víry. Pak je vlastně jedno, jestli vyhraješ rally, vyděláš peníze, poradíš si s nátlakem, nebo se dostaneš z rakoviny. Pořád je to ta samá cesta ke splněnému snu, klidu, rovnováze a síle! Nesmírně dynamická cesta plná energie a je neskutečně inspirativní. “

Předáváš zkušenosti…

„Ano, co víc mohou předat veteráni (smích)! Baví mě, když si lidé, se kterými pracuji, na to přijdou sami… Pokud najdeš svůj klid, svou vnitřní nulu a schopnost se k ní vrátit po jakémkoliv úderu, po jakékoliv příhodě, ztrátě koncentrace - jsi silný, jsi to ty. Bez ohledu na majetek, vzhled, počet nul na kontě či sexuální orientaci. Ale to je asi fakt na jiný rozhovor…“

Dobře, vrátíme se ke knize, kde tvou novou knihu seženeme?

„Nejrychleji a jednoduše na www.knihypoulík.cz. A tato kniha by se měla samozřejmě objevit i v každém dobrém kamenném knihkupectví.“

Děkuji za rozhovor, Petře…

„Také děkuji a přeji všem klidné a hezké svátky.“