Do čtvrté etapy ze San Juanu do Chilecita startoval Aleš Loprais po Rusu Karginovovi a Nizozemci de Rooyovi v závěsu jako třetí. Ovšem hned na prvním waypointu vskutku maratonské etapy jej časomíra zaznamenala na osmé příčce. Postupně se však Aleš zlepšoval, probil se na pátou příčku a po většinu více než 650 kilometrů dlouhé štreky se držel na dostřel těch úplně nejrychlejších.
Jenže po překonání nejvyššího místa etapy, který byl více než 3 200 metrů nad mořem, začal Aleš ztrácet. Mezi osmým a devátým waypointem, tedy přibližně 500 kilometrů po startu speciálky, se propadl z šesté příčky na osmou, po jedenáctém waypointu už byl devátý. Nakonec z toho byla v cíli ztráta 23 minut a 12 vteřin na vítězného de Rooye a devátá pozice. V součtu odjetých etap je Aleš Loprais sedmý, vedoucí de Rooy má náskok hodinu a devět minut.
„Očistec bez pohonu 4x4 podruhé! V nejdelší etapě dosavadního ročníku nás opět potkala stejná závada. Dnes v noci to budeme řešit. Předjelo nás dnes spousta kamiónů. Z ataku na pódiové umístění se stal boj o přežití na Dakaru - nezapadnout a dojet. Během dne nás ještě potkala bohužel další závada, únik oleje z olejové vany. V neutralizační zóně jsme museli olej doplňovat, aby se srdce Královny nezastavilo. Šťastné je to, že jsme etapu dojeli a vše nějak zvládli. A tak naše dobrodružství pokračuje!“ komentuje a všechny zdraví Aleš Loprais s posádkou 504.5. etapa: Chilecito – TucumánSpojovací úsek: 384 km / Rychlostní zkouška: 527 kmJestliže se o včerejší etapě dalo říct, že byla náročná a vyčerpávající, pak to samé platí i o té dnešní. Je vůbec nejdelší v letošním ročníku a měřený úsek o délce 527 kilometrů je rozdělen do dvou částí. K nim je třeba připočíst 154 a 231 km spojovacích úseků mezi startovním městem Chilecito a cílovým Tucumánem. Na závodníky čeká vedro a písek. Už dopředu organizátoři varují, že počet kandidátů na podium se v bivaku v Tucumánu sníží a že z elitní skupiny po etapě někteří vypadnou. Doufejme, že naše obě posádky vozů s číslem 504 a 519 budou statečně bojovat dál!
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?