Smůla v závěru: po zapadnutí do bahna se Aleš Loprais propadá až na čtvrtou příčku...

Všechno je jinak, v kategorii automobilů i kamionů. Všechna pozornost u těžké vozby se upínala na souboj Aleše Lopraise a Eduarda Nikolajeva, Aleš vjížděl do etapy první (jako vítěz předešlé etapy) a ztráta 8:45 minuty na 460 kilometrů dlouhé speciále nebyla beznadějná. Jenže už v úvodu zůstal Alešův MAN viset v bahenní pasti, jezdec InstaForex Eurol Veka Teamu v ní nechal hodinu a tři čtvrtě. Na podobném místě zůstal ovšem stát i Nikolajev, u něj se přidala porucha motoru a hned čtyři (!) týmoví kolegové se zasadili o jeho vytažení ven.

Podívejte se na situaci okolo Aešova zapadnutí z pohledu on-board kamery na kamionu Petera Versluise, který nějakou dobu strávil na místě se snahou pomoci, ale byl to příliš obtížný úkol pouze pro jeden kamion:

Mezitím se Ajrat Mardějev a Peter Versluis, tedy dvojice, která byla už efektivně mimo hru o prvenství, místu vyhnula a uháněla vpřed. Mardějev po včerejším zdržení etapu jasně vyhrál a zajistil si i celkové prvenství. Versluis dojel za ním a připsal si největší úspěch od vstupu svého týmu do světa dálkových maratónů. V dnešní etapě, stejně jako včera, skončil na 3. místě, když se před něj prodral Martin van den Brink s Ginafem. ten se díky výsledku poslední etapy ještě stihl "kousnout" do první desítky. Nikolajev si po problémech pohoršil na šesté místo, Ilgizar Mardějev rovněž klesl o dvě příčky.

Otázkou zůstávalo, kdo bude třetí v celkovém pořadí. Aleš Loprais i Eduard Nikolajev zahájili stíhací jízdu, při níž přicházelo ke slovu hned několik kalkulací: do boje o třetí místo nečekaně vstoupil třetí Kamaz Antona Šibalova. Ten se dosud držel na 5.-6. místě, ale dnešní etapa mu vyšla, byť na vítězného Mardějeva ztratil okolo 40 minut. Bylo tedy jasné, že stáhne-li Aleš ztrátu alespoň na něj (mezi CP1 a cílem zajel druhý nejlepší čas), ještě může bojovat o bronz, porazí-li ovšem Nikolajeva (ten ovšem svou ztrátu postupně stahoval) o oněch 8:45 minuty.

Druhé jmenované se podařilo, Nikolajev na trati znovu zastavil s problémy, které řešil sprintující domestik ruského týmu Ilgizar Mardějev. Jeho Aleš Loprais tedy nakonec porazil, na Šibalova zbývalo dohnat ještě mizerných pět minut… Výsledkem je pád na 4. místo, ačkoli při normálním průběhu etapy mohlo jít o vítězství. Dokud není rallye v cíli, může se přihodit všechno…

Celkové výsledky poté, co byla zrušena závěrečná etapa do Gelenžiku, budou vyhlášeny bez velkých pomp už dnes v Majkopu. Doufejme, že si Aleš Loprais vybral smůlu alespoň do konce ledna, poté, co rudým speciálům MAN dokázal, že ještě stále patří ke špičce své kategorie…

Závod však bohužel nabídl také nejkratší trať v historii, každá z etap byla nakonec zkrácena a pouhých pět odjetých dějství skutečně není tím, čím by se závod, jenž je druhým nejvýznamnějším podnikem svého druhu na světě, mohl chlubit...

"Bohužel jsme doplatili na to, že jsme startovali jako první kamion. V itineráři byl přejezd řeky, ale po nedávných deštích v ní bylo hodně vody, zapadli jsme do bahna na dně. S námi zůstal viset v korytě i Nikolajev, který měl navíc poruchu motoru a nemohl sám vyjet. Všechny ostatní pořadatelé sami zavedli a nasměrovali do jiného místa, které projet šlo, zatímco my jsme tam nechali hodinu a tři čtvrtě. Protestovali jsme proti tomu, ale bylo to zamítnuto. Z rohodnutí jury mám smíšené pocity a myslím si o něm svoje, ale to je ta to jediné, co se proti tomu dalo dělat. Byl to skvělý test na Dakar, ale fakt, že jsme nemohli obhájit loňské prvenství, když k prvnímu místu jsme vzhledem k průběhu etapy u Nikolajeva neměli daleko, mě dost mrzí," řekl po dojezdu Aleš Loprais.