První velká etapa na území pouště Atacama výrazně protáhla celkové rozdíly. Aleš Loprais dokázal dvakrát stahovat ztrátu a nakonec v ní skončil 3.
Fenomén Atacamy je tady. Zatímco po včerejším průjezdu Andami dostali soutěžící pouze dvousetkilometrový předkrm plný prachu a v závěru zrádného písku fešfeš, Pátá speciálka do Iquique, dlouhá 423 kilometrů, už byla plným soustem, jaká na soutěžící čekají ještě minimálně čtyřikrát. Měsíční krajina zcela bez života, plná děr, terénních zlomů a hlavně všudypřítomného prachu a písku jemného jako cement byla skutečně důkladnou prověrkou. Aleš si v ní průběžně udržoval třetí místo po celou dobu, se dvěma výjimkami. Po čtvrtém waypointu ztratil okolo 12 minut a z této ztráty postupně dokázal Čaginovi i Kabirovovi, edoucím v čele, umazat přinejmenším polovinu.
Zhruba kolem WP13, cca 50 km před cílem, zaznamenal Aleš ovšem zhruba 17minutové zdržení (oprava defektu?), po kterém klesl na 5. místo v etapě, zatímco se stejným problémem se potýkal dosud vedoucí Čagin. Aleš dokázal část ztráty znovu umazat a v závěru se mocně dotahoval až na druhou příčku – tu však udržel s minimálním náskokem mladý Eduard Nikolajev. Čagin, ale hlavně Echter a Azevedo, dorazili do cíle až za Alešem, a tak jej v celkovém pořadí dále neohrozili. Nebýt těchto dvou lehkých ztrát, mohl Aleš Loprais bojovat o vítězství v etapě.
Naopak, závod má nového lídra a bude zajímavé sledovat taktiku týmu Kamaz, která dosud hrála do not právě Čaginovi. Před další etapou (po ní následuje volný den, takže půjde tradičně o nejtěžší etapu v soutěži) totiž Čagin na druhém místě ztrácí 13 minut, které ovšem může snadno eliminovat. Zajímavá situace, v níž zdaleka není pro nikoho nic rozhodnuto, nastává na pozicích za Alešem. Echter i Nikolajev svádějí krásný souboj o čtvrtou příčku, po 5. etapě je na ní Nikolajev, o pouhých 5 sekund! Ještě před 5. etapou dělilo závodníky na 5.-10. místě pouhých 13 minut! V Iquique to už rozhodně neplatí, na průjezdních bodech zela za Azevedem minimálně hodinová díra a zdá se, že tu máme jasnou skupinu pilotů, která svede v Atacamě rozhodující boje. Proroctví Pepíka Kaliny z předodjezdové tiskovky v Praze se zatím beze zbytku naplňuje. („Je tam obrovské množství rychlých Holanďanů, ale v prvních třech etapách se jich řada vystřílí. Podle mě už se v Atacamě vykrystalizuje taková pětice šestice posádek, které si to opravdu budou rozdávat o umístění vepředu. Ostatní buď odpadnou, nebo neudrží v poušti tempo.“)
"Dnes jsme si všichni hrábli na samotné dno. Potkalo nás bloudění a ke konci etapy jsme ztratili 18 minut při opravě defektu pneumatiky. Každé z těchto zdržení se nám postupně dařilo eliminovat. Než jsme vyměnili pneu, předjelo nás nekolik kamionů našich soupeřů a začala stíhací jízda v dunách, během které jsme je všechny předjeli zase zpátky. dnešek byl velkým sledem extrémních situací. I když jsme dojeli 'jen' třetí, tak dnešního etapového výsledku si z celé rallye cením nejvíc, protože byl opravdu tvrdě vybojovaný," řekl k průběhu etapy Aleš Loprais.
Pátá etapa zkrátka byla tou pravou pouštní, časové rozestupy rapidně vzrostly ve všech kategoriích.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.