Co vše se dá najít v Rusku? Nejstarší Toyota světa sloužila jako traktor

A aby to neměla tak jednoduché, nedochovala se ani kompletní technická dokumentace k vozu, replika tak byla vyrobena na základě nákresů z různých stádií vývoje. Replika navíc využívá jiný motor, z tehdejší produkce Toyoty.

Toyoda AA, tehdy ještě psaná s písmenem „d“, než si automobilka změnila jméno, se začala vyrábět v roce 1936 a během následujících sedmi let bylo vyrobeno něco málo přes 1400 kusů. Design vozu byl v podstatě kopií amerického DeSoto Airflow a kromě sedanu se nabízela také kabrio verze, jichž vzniklo jen 353 kusů. Vůz poháněl šestiválec o objemu 3.4 litru, okopírovaný od Chevroletu.

Zřejmě už během války byla zničena většina vyrobených kusů a situace po válce také nebyla ideální pro údržbu potenciálně přeživších verzí. Stejně tak bylo nenávratně ztraceno vůbec první vozidlo Toyoty, nákladní model G1, jenž muselo být pro muzeum také vyrobeno znovu.

Dvacet let po vystavení repliky ruský student z Vladivostoku našel na prodej vozidlo, jenž se podezřele podobalo právě prvnímu modelu Toyoty. V lokálních novinách jej inzeroval místní farmář jako DeSoto Airflow, některé detaily však na americký vůz nepasovaly. Student to nenechal jen tak a kontaktoval majitele vozu, který mu poskytl více fotografií a také příběh vozu.

Do rodiny majitele se vozidlo dostalo hned po druhé světové válce, kdy jej koupil jeho děda. Toyota zpočátku své vozy prodávala pouze v Japonsku, v období před válkou však Japonsku patřila i Korea a Mandžusko, dnešní severovýchodní Čína. Tento konkrétní kus se tak po válce dostal asi jako součást válečné kořisti přes hranici do Sovětského svazu.

Děda současného majitele Toyodu používal pro práci na poli. Vzhledem ke zcela chybějícím náhradním dílům nutným k opravám vozidla bylo během více než 60 let provozu provedeno hodně úprav. Původní motor a nápravy farmář nahradil těmi z Gazu 51, další díly z všemožných ruských aut a i volant byl přesunut na pravou stranu. Interiér i exteriér vozu dával jasně najevo použití a stáří auta, přesto byly na autě zcela zjevně patrné detaily dokazující, že toto opravdu je Toyoda AA.

Kromě majitele student informoval i majitele holandského muzea Louwman, který pátral po Toyodě AA posledních 35 let. Po emailech s dostatkem fotografií dokazujících že se opravdu jedná o vzácné vozidlo, bylo rozhodnuto že jej muzeum koupí.

Po měsících vyjednáváni jak s majitelem, tak s ruskými úřady, které při exportu aut starších 50 let požadují povolení ministerstva kultury se vozidlo konečně dostalo z Ruska do Nizozemska. Zájem o vůz samozřejmě projevila i Toyota, která po obhlédnutí vozu potvrdila, že se opravdu jedná o její výrobek.

Vozidlo však nadále zůstává v holandské expozici muzea, ve stavu v jakém bylo v Rusku nalezeno a tak již zřejmě zůstane.

Mimochodem, zhruba rok po nalezení Toyody se na internetu objevily fotky dalšího podobného vozidla. Nahrál je ruský fanoušek Toyoty, který vůz koupil od dalšího farmáře z ruského dálného východu. Vozidlo bylo modifikováno ještě radikálněji než předchozí vůz, kapota i maska pochází z jiného vozu, zadní čelo chybí úplně. Z dochovaných detailů ale bylo možné vyčíst jasnou podobnost s modelem AA. Další osud tohoto vozu je však neznámý.