Nesmírně důležitý automobil opouštěl výrobní linky v komplexu Zona Franca v Barceloně po dobu 16 let. Celkem vznikl ve více než 790 000 exemplářích různých verzí a provedení a stal se jedním z automobilů, které v letech 1957 až 1973 přispěly k motorizaci Španělska.
V roce 1957 již SEAT licenčně vyráběl model 1400, ale jednání s FIATem nakonec vyústila v zavedení dalšího, ještě důležitějšího modelu. Dva měsíce po uvedení na trh v Itálii byla ve Španělsku zahájena licenční výroba legendárního FIATu 600. Na voze ale byly provedeny úpravy, které měly automobil ještě vylepšit. Byl pozměněn kompresní poměr motoru, rozvody a posunovací okna byla vyměněna za stahovací. Také design doznal kosmetických změn, původní silueta však byla zachována.
Originální FIAT 600, který navrhoval Dante Giacosa, vznikal se zvláštním zadáním: měl mít čtyřmístný interiér a vážit pouze 450 kilogramů, z čehož 200 kg mělo připadat na mechanické části a 250 kg na karoserii. Požadavkem bylo, aby levné a jednoduché autíčko nezdržovalo provoz. Šestistovka uměla vyvinout i rychlost nad 85 km/h.
Koncepce úspěšných automobilů od Volkswagenu či Renaultu, rozhodla pro uspořádání hnacího ústrojí s filozofií "vše vzadu". Ze začátku sice panovaly pochybnosti o tom, zda bude vůz dobře ovladatelný za všech podmínek a rychlostí, praxe ale ukázala, že to byla dobrá volba. Pohonnou jednotkou měl být zprvu vzduchem chlazený dvouválec, nakonec se ale do sériové výroby dostal řadový vodou chlazený čtyřválec o objemu 570 cm3 s nejvyšším výkonem 16 k. Vyznačoval se velmi vysokou spolehlivostí, která vycházela z myšlenky, že motor (a vlastně i celé auto) má být tak jednoduchý, jak jen může být.
Během éry SEATu 600 byla na trh uvedena řada modifikací odlišených písmeny za označením 600. Nejvýkonnější SEAT 600 L z roku 1972 dosahoval nejvyššího výkonu 32,5 k (dle metodiky SAE) a jeho nejvyšší rychlost činila 120 km/h.
Seat
