Pravděpodobně nejznámějším českým sportovním vozem, jehož vznik se datuje do devadesátých let, je Tatra MTX V8, jejíž design vznikal pod taktovkou Václava Krále. Tento vůz se sice nedočkal prodejních úspěchů, ovšem neskončil zapomenut.
To se však nedá říct o projektu Dioss Rebel, jehož design měl také na svědomí Václav Král. Tento pokus o výrobu konkurenceschopného sportovního vozu měl velké ambice, plánovala se dokonce i výroba 200 kusů ročně. To se však nepovedlo a vůz dnes znají spíše jen nadšení motoristé či historici.
Historie vozu se začala psát v roce 1994, kdy se klatovská firma Dioss rozhodla pro stavbu lehkého a dostupného sportovního vozu, který by mohl konkurovat zahraničním značkám. Designem tohoto vozu nemohl být pověřen nikdo jiný, než právě Václav Král, který se řadí k nejvýznamnějším českým designérům automobilů.
Král vtiskl vozu podobu kompaktního dvoumístného kupé se zapuštěnými světlomety a protáhlou masivní zádí, jež ukrývala motor. Zapuštěné světlomety však neprošly homologací a musely být nahrazeny za vystouplé.
Po stavbě makety byl v roce 1995 představen první prototyp s modrou karoserií, jehož název zněl "Dioss Rebel Nova", neboť na jeho mediální i finanční podpoře se podílela právě tato televizní stanice. Stavbu prvního prototypu překvapivě nerealizovala společnost Dioss, ale kopřivnická Eccora. Další dva prototypy, žlutý a červený, však vznikají již v Diossu.
Aby měl vůz opravdu sportovní charakter, bylo potřeba při jeho stavbě šetřit s hmotností jak to jen šlo. Vůz proto dostal svařovaný trubkový rám, na němž byla umístěna karoserie z plastových panelů. Uprostřed modrého prototypu byl umístěn upravený čtyřválcový motor Škoda z Favoritu, jehož 75 koní dokázalo 840 kg vážící vůz rozhoupat až k rychlosti 170 km/h. Akceleraci z 0 na 100 zvládal prototyp za 13 vteřin.
Žlutý prototyp byl také po jistou dobu vybaven motorem 1.3 z Favoritu, po delším testování se však zjistilo, že tento motor zkrátka nestačí. Byl proto nahrazen pohonnou jednotkou 1.8 l 20V z koncernu VW, která sice přinesla vyšší výkon, ale také zvedla váhu vozu nad hranici jedné tuny.
Přesto byl žlutý prototyp s novým motorem svižnější a z 0 na 100 km/h zvládal zrychlit za 10 vteřin. Jeho maximální rychlost se posunula na konečných 200 km/h. Tento prototyp se také vyznačoval novými vystouplými světly.
Jako poslední byl stvořen červený prototyp, který už byl vlastně hotovým vozidlem, které mohlo být vzorem pro sériovou výrobu.
Malosériová výroba měla probíhat od roku 1998 a měla obsahovat cca 100 až 250 vozidel ročně. Kvůli dlouhodobým problémům s homologací vozidla se však společnost rozhodla výrobu zrušit a vše co bylo do té doby vyrobeno, bylo prodáno novému vlastníku. Celkem šlo o 3 prototypy, 1 rám, 1 skelet a jedna dřevěná maketa v měřítku 1:1.
Pokud by vás zajímal další osud Rebelů, pak žlutý je momentálně u soukromého majitele, který jeje zprovoznil a dokonce už s ním by i na veteránských srazech.Červený by měl být také v soukromém vlastnictví a plně renovovaný. Modrý prototyp pak pravděpodobně leží v areálu současného majitele projektu a pomalu se rozpadá. Trubkový rám by měl být ve vlastnictví stejného člověka jako žlutý prototyp a skelet karoserie se nedávno objevil na Facebooku.
