TEST: Citroën‎ C4 Picasso 1.6 e-HDI - Vesmírný koráb z Francie

Design

Design vozu vypadá, jako by byl převzat z nějakého sci-fi filmu od nějaké vesmírné loďě, což z něj dělá dosti výstřední kousek mezi běžným českým vozovým parkem. Tato výstřednost je však právě jeden z plusů, které bych vozu udělil, francouzské vozy vždy patřily k těm, jejichž design nezestárne ani po několika letech. 

Nový Citroënu C4 Picasso vychází z konceptu Technospace, jenž byl představen na autosalonu v Ženevě. Jak je vidět, podoba koncepční a sériové verze je téměř totožná, takže na voze jsou k vidění úzké, do dvou částí rozdělené přední světlomety, které v naší nejvyšší specifikaci Exclusive disponovaly bi-xenonovými výbojkami s natáčením. Tady bych se však pozastavil nad nastavením sklonu hlavních světlometů. 

V nočních hodinách mi připadalo, že výbojky svítí až moc nízko k silnici, doslova sem neviděl dále než 15 metrů před vůz, což ještě teď nedokážu pochopit. Až dálková světla mi pro změnu osvětlila i to, co bych s jinými konkurenčními modely v noci těžko viděl. Zkrátka, nevím kde přesně byla chyba, zda je toto nastavení potkávacích světlometů normální, ale při přesednutí z německé konkurence do modelu C4 Picasso jsem měl zkrátka pocit, že nevidím dostatečně daleko.

I záď nové generace Picassa se dočkala některých změn, například dostala diodami tvořené líbivé světlomety a v nejvyšší výbavě vůz po celém boku zdobila velká chromovaná lišta a čokoládově hnědý lak karoserie.

Celkově je nové Picasso podobné svému předchůdci, avšak zároveň se posunulo o další level dále v oblasti nezaměnitelného designu a prosklenosti karoserie, kdy například panoramatická střecha dokáže za slunného dne vůz dokonale prosvítit. 

Interiér a výbava

V nové generaci C4 Picasso je snad největší pokrok v oblasti zpracování interiéru a přeměně ovládacích prvků. Ve voze totiž najdeme hned dva dotykové displeje a naopak minimum tlačítek. Hlavní funkce vozidla, jako jsou klimatizace, navigace či ovládání rádia, se provádí skrze velký dotykový displej na středové konzoly, což byl pro mě ze začátku velký nezvyk. Nezvykem pro mě byl i obří palubní digitální displej s ukazateli, který byl umístěn přesně uprostřed palubní desky. Klasické budíky či ukazatele tak zde opravdu nikdo nenajde. 

Při usednutí do vozu jsem si v prvních vteřinách říkal, že jsem snad usedl do autobusu a ne do nové generace rodinného MPV. Velká prosklenost doplněná pohodlnými rozměrnými koženými křesly s opěrkami, mě doslova dostala a takovýto prostor je přímo stvořený pro rodiny, jejichž děti se rády dívají při cestách všemi okny ven na ubíhající krajinu.

Přední kožená sedadla, řidiče a spolujezdce doslova obepnou, jsou příjemně měkká a jejich příplatková masážní funkce přijde často vhod, a to především na delších dálničních trasách. Pro spolujezdce je zde navíc připravena i nožní elektricky výsuvná opěrka, po jejímž vysunutí se spolujezdec může cítit, jako by ležel na koženém masážním lehátku (což nemá k pravdě daleko).

V zadní části vozu se pohodlně usadí vedle sebe tři pasažéři, přičemž každé ze sedadel má své individuální nastavení podélného posunutí a nastavení sklonu opěradla. Komu by to bylo málo, ten zde najde i okenní roletky proti slunci a výdechy klimatizace s vlastním nastavením. Díky příplatkovému panoramatickému střešnímu oknu zde nepatrně ubylo místa nad hlavami zadních cestujících, ovšem je pravdou, že v zadní části se povětšinou budou vozit zpravidla jen děti, a pro ty zde bude místa ve všech směrech více než dost. 

Jako nedostatek bych ale zmínil systém sklápění zadní řady sedadel. Pokud někomu z francouzských inženýrů připadá v pořádku, že sedadla se sklápí taháním za 2 těžce přístupné látkové pásky, pak to není v pořádku. Mě osobně se ani jednou nepovedlo sklopit sedadla bez pomoci druhé osoby, která tahala za druhý pásek. Systém sklápění bych tak vylepšil například jednoduchým zatažením za táhlo u každého sedadla.

U nového Picassa narostl i zavazadlový prostor, kdy jeho základní objem činí v závislosti na poloze zadních sedadel mezi 537 až 630 litry. Po jejich složitém sklopení vznikne rovná plocha s objemem 1709 litrů, což je úctyhodný parametr. 

Motor a jízda

Jak již bylo zmíněno, testovaná verze pod svou kapotou ukrývala naftový čtyřválec 1.6 e-HDi, který disponuje výkonem 115 koní a točivým momentem 270 Nm.  S ním je pak spojena celkem přesná šestistupňová manuální převodovka, avšak v nabídce je i možnost připlatit si za automatickou robotizovanou převodovku. 

Největším plusem motoru 1.6 e-HDI má být dle výrobce spotřeba, která se nemá přehoupnout v kombinovaném režimu přes hodnotu 3,8 l na 100 km. Tento fakt jsme se rozhodli prověřit a výsledná spotřeba se při opravdovém snažení dostala na hodnotu 4,7 litru, což sice není tak nízký údaj jako uvádí výrobce, na druhou stranu jde stále o slušnou hodnotu, slibující velký dojezd na jednu nádrž, která má objem 55 litrů. Při dálniční rychlosti 130 km/h se motor pohybuje lehce nad hranicí 2000 ot/min a nárokuje si přibližně 5,2 litru na 100 km. Celkově se tedy jedná o velmi úspornou a tichou jednotku, která své majitele nesedře z kůže. 

Co se týče manuální převodovky, tam bych měl jednu výhradu. Jak je již asi někomu jasné, „francouzové“ se i přes neustálá zlepšení nemohou zbavit toho, že tu a tam vám vypadne rychlost a nebo v tuhých mrazech nejde pořádně zařadit první převodový stupeň. I tak mne ale převodovka potěšila poměrně krátkými dráhami a přítomností šestého převodového stupně.  

Pocity z jízdy v novém Picassu jsem měl tu a tam občas velice smíšené, posilovač řízení je nastaven na střední úroveň, takže řidiči se dostává dostatku zpětné vazby od kol, ovšem náklony karoserie by mohly být o něco menší. 

Hlavně na vlhkém povrchu je nutné si dát velký pozor na přílišné ostřejší zatáčení s vozem, díky vyšší stavbě karoserie se vůz snadno rozhoupe a pak na řadu přichází citlivě naladěný systém ESP, jenž má někdy opravdu co dělat. Na druhou stranu ale je pravdou, že s plně naloženým vozem plným dětí asi nikdo nepojede moc zběsile.

Resumé

Francouzské vozy mám poměrně dosti v oblibě a moc dobře si pamatuji na dobu, kdy byla uvedena první generace modelu Piccaso. Nejnovější její zástupce šel zase o kus dál a vylepšil snad vše, co se dalo. I tak se ale najdou na voze některé chyby, jako je již zmíněné sklápění zadní řady sedadel, za které bych vývojáře Citroënu nepochválil. Díky motoru 1.6 e-HDI a útulnému interiéru si ale vůz získal mé srdce a jeho design taktéž přispívá k tomu, že jen tak nezapadne do „suchého“ vozového parku na našich silnicích. 

Celkové hodnocení: 86 %