Toyota Publica byla první malé japonské lidové auto. Objevila se na trhu v roce 1961 a nabídla více místa než maličké kei cars, čili miniauta s motory o objemu maximálně 360 cm³, které v té době ovládaly japonský trh. Publica se stala trendsetterem třídy malých rodinných automobilů, nejčastěji sedanů a kombíků. Současně se však její lehká konstrukce stala základem pro první sportovní kupé Toyoty, model Sports 800.
Dnes Publicu můžete spatřit na stálé výstavě Toyota Collection v hlavní budově německé pobočky firmy sídlící v Kolíně nad Rýnem. Model se na německý trh dostal v roce 1974 pod názvem Toyota 1000 a vyvolal na trhu malé pozdvižení svojí standardní výbavou, jejíž součástí bylo mimo jiné rádio s pěti tlačítky – v té době byl na automobilovém trhu takový doplněk obvykle dostupný pouze v luxusních autech, a to ještě na zvláštní přání klienta.
Posuvná střecha jako ze stíhačky
Sports 800 vzešla ze senzačního konceptu Toyota Publica Sports, který uchvátil veřejnost nevídanou vychytávkou: posuvnou střechou, jakou mají stíhačky. Díky sportovním sedadlům, tříramennému volantu a kulatým budíkům s chromovanými rámečky vypadala sportovní Toyota jako exkluzivní italské auto třídy GT.
Autorem Sports 800 byl Tatsuo Hasegawa, který měl velké zkušenosti s projektováním letadel. Díky němu má vůz lehký (580 kg), aerodynamický podvozek ve tvaru připomínajícím kapku vody, s mnoha díly vyrobenými z hliníku. Zcela novým nápadem byl odnímatelný hliníkový střešní panel, který se po demontáži ukládal do kufru. Právě Toyota Sports 800 byla prvním sériově vyráběným vozem se střechou typu targa. Motor se dvěma závodními karburátory měl objem 790 cm³ a výkon 45 koní. K tomu čtyřrychlostní manuální převodovku a bubnové brzdy na všech kolech.
Auto bylo vyrobeno v počtu 3131 exemplářů. Pořizovali si ho hlavně mladí, dobře situovaní Japonci, a také američtí vojáci, kteří sloužili na Okinawě. Automobil vyhrál svůj debutantský závod na dráze Funabashi série All Japan Car Club Championship v roce 1965 a o rok později zvítězil v závodě na 500 km na okruhu Suzuka. V roce 1977 Toyota na veletrhu v Tokiu ukázala svůj první hybrid – byl to experimentální koncepční vůz Sports 800 Gas Turbine Hybrid.
Toyota Starlet symbolem pověstné spolehlivosti
V roce 1978 byla ukončena výroba třetí generace Toyoty Publica, a na scénu vstoupil model Starlet. Auto reprezentovalo Toyotu na trhu městských vozů do roku 1999 a dočkalo se pěti generací. Během těchto dvou dekád si model vybudoval renomé velmi houževnatého a spolehlivého vozu, a zapsal se tak na seznam aut, které upevnily tento obraz značky Toyota.
Hatchback tehdy nebyl dominantním typem karoserie Starlet, jak to bývá u dnešních moderních městských aut. Model začínal jako dvoudveřové kupé, k němuž později přibyl sedan. S druhou generací se objevil také tří a pětidveřový hatchback i verze kombi.
V 80. letech už byly dostupné sportovní verze, jako je Starlet Sprint vycházející z druhé generace. Třetí generace z roku 1984 dostala lehké verze Ri a Turbo R s motorem 1.3, uzpůsobené pro motorsport. V roce 1990 debutovala Starlet GT Turbo s motorem 1.3 4E-FTE o výkonu 135 koní, která vážila jen 890 kg. Její nástupkyní se stala Toyota Glanza, tedy sportovní verze Starlet páté generace. V dlouhé historii sportovních legend mohli fanoušci obdivovat malé Toyoty na mnoha rallye a dalších závodech.
Glanza S byla poháněna atmosférickým motorem 1.3 o výkonu 85 koní s označením 4E-FE, zatímco Glanza V dostala přeplňovaný motor 1.3 4E-FTE o výkonu 140 koní, který rozjel lehkou Toyotu na stovku za 8,2 s. Toyota uvedla také superlehkou verzi Glanzy V bez klimatizace a elektricky ovládaných oken, určenou pro milovníky motorsportu. Obě verze Glanzy se prodávaly jenom v Japonsku, ovšem v rámci soukromého dovozu se auta objevila ve Velké Británii, na Novém Zélandu a dalších zemích s řízením na pravé straně.
Sportovní začátky Toyoty Yaris
Na konci 90. let se Toyota rozhodla nahradit zasloužilou Starlet zcela novým vozem, zkonstruovaným novými lidmi podle nových pravidel. Yaris byl první automobil vypracovaný evropským projektovým centrem Toyoty ED2. Určený byl především pro evropské řidiče a upravený podle jejich představ, jak po stylové stránce, tak s ohledem na výbavu a jízdní vlastnosti nebo charakteristiku tlumičů. Tím ovšem jeho „evropskost“ nekončí: Yaris se historicky vyrábí ve francouzské továrně ve Valenciennes, postavené speciálně pro tento model, a letos k ní přibude i česká továrna Toyoty v Kolíně.
Znamená to tedy, že je Yaris čistě lokální, evropský model? Ani náhodou. Nabízí se na většině světových trhů, třebaže někdy pod jiným názvem. V roce 1999, kdy model debutoval, vystupoval také pod názvem Vitz, Platz a Echo, později se pak přidaly názvy Belta a Vios.
Jeho na svou dobu inovativní, krátká a vysoká silueta, umožnila umístit výš sedadla tak, aby bylo vysedání z auta a nasedání do něj snadnější. Řidič i spolujezdci navíc dostali velmi dobrý výhled a ve srovnání s jinými tehdejšími kompaktními vozy i prostorný interiér. Současně se podařilo zachovat nízko umístěné těžiště. Díky tomu mohla vzniknout sportovní verze Yaris TS z roku 2001 i série závodů, jichž se účastnily pouze sportovní modely Yaris.
V roce 2012 přivedl Yaris na světový trh malých automobilů plně hybridní pohon a stal se z něj symbol ekonomické jízdy. Toyota ovšem nezapomněla ani na jeho sportovní potenciál a zorganizovala v Japonsku sérii závodů Netz Cup Vitz Race pro další generace sportovních variant modelu Vitz, čili japonského Yarisu.
Yarisy se znakem GR
V roce 2017 uvedla Toyota novou sérii GR (Gazoo Racing), jejímž prvním zástupcem byl v Evropě globální, ač krátkosériový model Yaris GRMN vycházející ze třetí generace Yarisu. Hot hatch s kompresorem přeplňovaným motorem 1.8 o výkonu 212 koní a dlouhým seznamem závodní výbavy se dočkal finálních úprav na slavném Nürburgringu v Německu. Auto bylo zkonstruováno na počest návratu Toyoty do světového šampionátu v rallye za volantem Yarisu WRC, po bezmála dvacetileté přestávce.
Nástupcem Yarisu GRMN je GR Yaris z roku 2020. Jedná se o první rallye vůz, který je zároveň homologován na běžné silnice, od doby Celicy GT-Four, jejíž výroba byla ukončena v roce 1999.
GR Yaris je unikátní automobil na trhu, protože nevznikl ze sériového Yarise čtvrté generace, nýbrž byl zkonstruován od základů na zvláštní platformě TNGA. Tato platforma je spojením přední části vycházející z podvozku modelu Yarisu a zadní z modelu Corolla, což umožnilo namontovat do vozu stálý pohon všech čtyř kol GR-Four.
GR Yaris má přeplňovaný motor 1.6 o výkonu 261 koní, který rozjede auto o hmotnosti 1280 kg z nuly na stovku za 5,5 sekundy a jeho maximální rychlost byla elektronicky omezena na 230 km/h. Poměr hmotnosti k výkonu činí 4,9 kg na 1 koně. Vůz má sportovní, tuhé zavěšení s MacPhersony vpředu a zadním víceprvkovým zavěšením a vlečnými rameny, dále ventilované disky se čtyřpístkovými třmeny vpředu a dvoupístkovými třmeny vzadu, sportovní sedadla, hliníkové pedály a sportovní volant GR. O jeho skvělých jízdních vlastnostech jak na silnici, tak na dráze, do značné míry rozhoduje elektronicky řízený pohon všech čtyř kol GR-Four se třemi jízdními režimy Normal, Track a Sport.