Zatímco v třicátých a čtyřicátých let dvacátého století nebyly představy a koncepty létajících aut ničím zvláštním, v polovině sedmdesátých let už se celkem dobře vědělo, že to nepůjde. To ale některým automobilkám nezabránilo ve stavbě vozů, jako je Highway Aircraft Corporation Fascination.
Koncept Fascination byl druhým dílem designéra a technika Paula Lewise, který se již v roce 1937 snažil prorazit se svým konceptem "Airmobile", což měl být nízkonákladový a masově vyráběný automobil schopný vyvinout rychlost až 129 km/h.
Zároveň však měl díky aerodynamické karoserii a pouze třem kolům nabídnout spotřebu 5,4 l/100 km. Během testování se vozu dařilo dobře, kvůli financím však vše skončilo u jediného prototypu.To koncept Fascination vznikl ve více provedeních, jeho osud však o mnoho slavnější nebyl. Ovšem začněme popořadě.
Koncept Fascination měl být druhým pokusem o masově vyráběné ale finančně dostupné vozidlo schopné dosáhnout rychlosti až 209 km/h. Tentokrát však s futuristickým designem a řadou neokoukaných technických řešení.
První prototyp tak byl vybaven například unikátním systémem řízení, díky kterému se přední řízené kolo bylo schopno otočit o 180°. Manévrování s 5,2 metru dlouhým automobilem pak bylo hračkou. Dalším unikátem byl pohonný systém - ten byl řešen pomocí vrtule, stejně jako u vznášedel.
Tento prototyp však skončil neúspěchem a dokonce i žalobou. Vrtule proto byla vyměněna za plochý motor typu boxer, převzatý z Volkswagenu, který byl umístěn pod dno zavazadlového prostoru. Další změnou bylo zdvojení předního kola, což mělo vozu zaručit větší stabilitu.
Již upravený prototyp zaujal společnost z Nebrasky, která se do té doby zabývala stavbou kabin pro traktory. Tvar prototypu tak byl pozměněn, definitivně zmizely plány na pohon vrtulí a společnost Highway Aircraft Corporation postavila další 3 vozy Fascination, tentokrát s laminátovou karoserií, pod kterou byl ukryt motor Renault.
První z produkčních vozů pak byl často využíván k propagačním účelům v oblasti Denveru. Objevoval se na silnicích, letištích, v televizi a dokonce se snažil zaujmout i různé dealery. Vůz byl propagován jako "nejbezpečnější, nejmodernější, snadný na řízení a parkování, ekonomický a bez smogu".
Třetí model byl vystaven na letišti v Los Angeles, tou dobou už však byla společnost ve finančních potížích a její zakladatel byl akcuionáři odstaven z funkce. Dohromady tak mimo prototypu vzniklo celkem 5 vozidel. Tři byly postaveny společností Highway Aircraft Corporation, čtvrté bylo dokončeno společností, která původně vyráběla pouze laminátové karoserie.
Pátý automobil vznikl díky bývalému pracovníkovi automobilky, který vůz vybavil motorem V6 z Chevroletu, převodovkou z Oldsmobilu a doplnil ho o dveře typu Gullwing. Vůz však nikdy nebyl oficiálně dokončen.
Tři originální vozy jsou však v USA dochovány v perfektním stavu a stále objíždí různé akce a výstavy, kde vždy budí rozruch. Ostatně kdo by se divil. Jejich karoserie je opravdu futuristická a díky tvaru kabiny a zadní nápravy připomíná koncept Fascination spíše kosmickou loď, než automobil.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?