McLaren se, podobně jako Ferrari, snaží syntetizovat zkušenosti z výroby silničních sporťáků a monopostů Formule 1. Zatímco italský rival měl k úspěchu na poli silničních vozů vždy blízko, McLaren si moc dobře nevedl.
Začalo to již se zakladatelem, Brucem McLarenem. Tento pilot závodních vozů a konstruktér v jedné osobě měl sen o výrobě špičkového sporťáku. Dokonce ho dokázal kolem roku 1969 i sestrojit a pod jménem McLaren M6 v několika kusech prodat. Mělo jít o nejrychlejší sériově vyráběný vůz na světě, avšak po problémech s rozběhem výroby přišla rána v podobě smrti samotného mladého Bruce McLarena.
Sen zakladatele firmy byl splněn až v roce 1992, kdy představila společnost supersport McLaren F1. Šlo o ve své době nejrychlejší sériový vůz planety. Vyznačoval se originálním uspořádáním interiéru, kdy řidič seděl uprostřed a po bocích mu mohli sedět další dva pasažéři, šlo tedy o atypicky trojmístný vůz. Účelem bylo optimální rozložení hmotnosti a odpadly také potíže s přestavbou na pravostranné či levostranné řízení.
I přes nesporné kvality vozu se z modelu F1 stal ekonomický propadák. Vyrobeno jich bylo jen 106, z čehož bylo pět prototypů a dalších 30 McLarenů bylo určeno výhradně pro okruhy. Na silnicích se jich tak objevilo jen kolem sedmdesáti.
Na lepší časy se začalo blýskat až během spolupráce s Mercedesem. Spolu s ním vyvinul supersport Mercedes McLaren SLR a po ukončení spolupráce pracuje McLaren na vlastním projektu MP4-12C, který se zdá být úspěšným.
U toho by tentokrát skončit nechtěla a spekuluje se o příchodu alespoň dvou dalších vozů. Ve vývoji má být jak levnější a menší McLaren, tak také větší a silnější nástupce legendárního F1. Očekává se, že právě o něm mohla být řeč při návštěvě Davida Camerona v nové továrně firmy. Mluvilo se totiž o projektu MP4-27C, o kterém jsme dosud nikde neslyšeli. Co se tedy za průlivem La Manche chystá?
