Komu se nelíbí, nemá vkus?
Pokud si vzpomínáte na první dvě předešlé generace vozu, pak se vám jeho nejnovější vydání musí zaručeně líbit. První Superb byl vlastně lehce přepracovaný a větší Passat (B5) a nabízel hromadu místa hlavně pro zadní cestující. Druhé generaci se pak kvůli nepříliš povedeným tvarům karoserie přezdívalo jezevčík a cestující se v něm hlavně v oblasti ramen a loktů někdy dost tísnili. Třetí generace si ale vzala ze svých předchůdců příklad a narovinu mohu říci, že místa je zde opravdu hromada ve všech směrech.
I přes přítomnost luxusních prvků druhé nejvyšší výbavy Style se prostě musí nechat, že designová stránka auta je velmi povedená a vedle nového Passatu by jste se rozhodně s touhle Škodovkou neztratili. U třetí generace se například zapracovalo na rozvoru náprav, jenž narostl o 80 milimetrů. Spolu s tím došlo i ke zvětšení rozchodu kol, a to vpředu o 39 a vzadu o 54 milimetrů.
Přiložená fotogalerie pak jasně dává na obdiv výrazně profilovanou kapotu a ostře vypadající bi-xenonové světlomety s LED diodami v podobě zapracovaných linek. Malou záhadou tak zůstává snad jen to, proč se v příplatkové výbavě nenacházejí plnohodnotná LED světla, která nabízí i o třídu nižší Seat Leon. Boční silueta auta je naprosto dokonalá a při pohledu na záď mne osobně dostaly krásně tvarované a usměvavé zadní lampy.
Kdo z vás pozorně zkoumal příď vozu, ten si na snímcích mohl všimnout menší hladké plošky v mřízce chladiče. Pokud netušíte, o co se jedná, tak zde je vysvětlení. Za ní se totiž skrývá radar adaptivního tempomatu, který u verze s dvouspojkovou převodovkou umožňuje samočinné brzdění nebo zastavení až do rychlosti 210 km/h. Chytré že?
Kvalita a zlepšení v hlavní roli
V nové generaci Škody Superb se toho v kabině změnilo tolik, že jsem byl sám překvapen, jaký mílový krok výrobce ušel. Testovaný vůz nabízel standardní elektrické nastavování předních polokožených sedadel a hned po usednutí jsem našel svou ideální polohu za koženým multifunkčním volantem. Tomu bych dal možná lepší design, přeci jenom se jedná o nejlepší model značky a mít tam volant ze současné Octavie, to není úplně oukej.
Přední sedadla byla nadmíru komfortní, nechybělo jim elektrické vyhřívání a v případě vrcholné verze Laurin a Klement nabídnou i odvětrávání. Velké plus uděluji za kvalitní a příjemné materiály v kabině. V rámci testované specifikace nechyběla pravá hliníková lišta na palubní desce, stejně tak dveřní výplně byly z měkčených materiálů. Právě tyhle drobnosti stojí za tím, že zde neplatí tvrzení, že interiér se oproti ostatním modelům od Škodovky nikterak nezměnil.
Pro deštivé dny máte v předních dveřích uložené deštníky a při jízdě večer mne zas pro změnu okouzlily příplatkové svítící lišty, u nichž se dala skrze palubní menu nastavovat intenzita a dokonce bylo na výběr hned několik barev podsvícení. Abych ale prověřil pravý komfort a zkusil si porovnat jízdu ve srovnání s letos testovaným Passatem, vydal jsem se na několik delších cest. Během nich jsem se přesvědčil o tom, že příplatkové tlumiče DCC mají doslova obří podíl na výsledném komfortu a prakticky bych řekl, že v případě, že si chcete koupit nového Superba, tento výbavový prvek by měl být povinností.
O pět centimetrů se mezigeneračně zlepšila i maximální délka zavazadlového prostoru ve výšce podlahy a nový Superb se v tomto parametru blíží nejlepším sedanům a liftbackům střední třídy. Mírně se zvětšila i hloubka kufru a také objem. Ten ve srovnání s předchůdcem narostl o třicet litrů na rekordních 625 l. Na manažerský liftback to není málo a konkurenční Passat ve verzi sedan nabídne „jen“ 586 litrů. Pokud vás zajímá objem při sklopené zadní řady sedaček, pak opět vyhrává Superb (1760l versus 1152l u Passatu).
Chytrým prvkem příplatkové výbavy byl i "virtuální pedál" v kombinaci s chytrým klíčem, který musíte mít u sebe. Když máte plné ruce a potřebujete otevřít kufr, stačí jednou nohou podkopnout pod zadním nárazníkem a dveře kufru se sami otevřou. Bohužel už nečekejte řešení otevírání ve stylu TwinDoor, o tenhle prvek nový Superb přišel. Kdo nechce podkopávat zadní nárazník, ten může kufr otevřít i klasicky přes kratší podržení tlačítka na klíči, nebo pak skrze tlačítko pod SPZ.
Dostatečný výkon a zátah v jakékoliv situaci
Náš exemplář byl poháněn přeplňovaným vznětovým čtyřválcem 2.0 TDI o výkonu 140 kW a točivém momentu 400 Nm. Ten dává motor na obdiv už od 1750 do 3250 otáček za minutu. K tomu se přidala automatická šestistupňová převodovka DSG a pohon všech čtyř kol, který zajišťovala spojka Haldex páté generace. Aby toho nebylo málo, poprvé v historii modelu Superb máte možnost řadit i skrze pádla pod volantem a musím uznat, že pádla jsou z příjemného materiálu a dobře padnou do ruky.
Po stále trvající kauze Dieselgate bude velká část veřejnosti odsuzovat naftu pod kapotou, ale námi testovaný kousek by se mohl dočkat jistého ospravedlnění. V boji s nadměrnými oxidy dusíku totiž motor využívá technologii vstřikování močoviny AdBlue. Díky tomu má vůz režim, ve kterém když vám dojde tato dost páchnoucí kapalina, vozidlo zkrátka nelze nastartovat. I proto je dost důležité sledovat stav močoviny v nádrži, a to skrze palubní menu. Otvor pro tankování AdBlue je umístěn hned vedle plnicího otvoru pro naftu, a tak nehrozí, že se vám vylije v kufru a zanese celé auto velkým zápachem.
Co se týče jízdních výkonů, tabulkové hodnoty zcela přesně odpovídají realitě. Do cca 1800 otáček za minutu se totiž pod kapotou skoro nic neděje a stodevadesát koní by jste motoru tipli jen stěží. Jakmile jsem se ale dostal přes tuhle hranici, byl jsem vcelku rád, že auto mělo pohon všech kol. Následná sila totiž byla takového rázu, že s pohonem přední nápravy bych častokrát jen prohrábl a výkon by se zbytečně ztrácel.
Až opravdové stlačení pedálu plynu k podlaze ale donutilo automatickou převodovku DSG přepnout do sportovního režimu. Její bleskurychlé přeřazení bez cukání a prodlev si ode mě zasloužilo známku jedna a je zde znát, že když se výrobci chce, tak to opravdu jde. Při dynamickém testu na dálnici dokonce nebylo problém i do prudších stoupání celkem agresivně zrychlovat, aniž by motor nějak moc protestoval.
Zajímavostí je i samotná spojka Haldex páté generace, která dostala novou ovládací logiku. Ta má za úkol snížit hladinu hluku vnímaného posádkou v podobě dunění. To přichází hlavně v rozmezí 1300 až 2200 otáček za minutu a výsledný efekt? Vynikající, do kabiny se tak dostával prakticky jen valivý hluk od pneumatik, který je na můj vkus až možná moc velký a u nového Superba bych čekal lepší utlumení.
Důležitou kapitolou je ale podvozek samotný, kterému musím věnovat samostatný odstavec. Díky příplatkovým tlumičům nabídl Superb hned tři režimy - Comfort, Normal a Sport. Změna tlumení se děje řízením průtoku oleje za pomoci externího jednocestného ventilu a popravdě, každý režim zde má své velké opodstatnění. V modu Comfort se vůz doslova plavně přenášel přes jakékoliv nerovnosti a ani na dálnici D1 se do kabiny nedostaly žádné větší rázy. Pro povahy se slabším žaludkem bych se dokonce nebál uvést, že v tomto režimu se automobil doslova pohupuje a jízda v něm by mohla někomu vyvolat nevolnost. Opačným nastavením je režim Sport, ve kterém se karoserie přestane pohupovat a tlumiče i přes rázné přitvrzení stále tlumí i větší nerovnosti. Právě v něm se dá jezdit i dynamickou jízdou, vůz pevně drží stopu a ani nájezd ve vyšší rychlosti do zatáčky jej nevyvede z míry. Posledním režimem je Normal, který prakticky odpovídá klasickým tlumičům.
A jak vlastně systém DCC pracuje? Řídící jednotka tlumičů je napojena na datovou sběrnici CAN a její součástí je celá řada snímačů. To znamená, že i když pojedete dynamickou jízdou po okresní silnici na houpavý režim Comfort a následně vletíte prudce do zatáčky, tlumiče to poznají a bleskurychle se přepnou na režim Sport. Díky tomu je zajištěna maximální stabilita a pevné vedení vozu v jakémkoliv nastavení. Tento prvek je prostě hoden pozornosti a osobně bych si jej do Superba bez váhání pořídil. Ani letos testovaný Passat s klasickými tlumiči nenabízel tolik komfortu a na rozbitých okreskách dal mnohonásobně víc znát svou nervozitu.
A co spotřeba? Ta byla dalším aspektem, na který jsme byly zvědavy a za dobu testu nám vyrazila dech. Při absolutně ekonomické jízdě se totiž průměrná hodnota ustálila na 5,2 litrech, což je na tak výkonný vůz s automatem a pohonem obou náprav solidní hodnota. Při naopak rychlé až agresivní jízdě nebylo problém dosáhnout mety deseti litrů, ale tam se dostanete v běžném životě jen málokdy.
Stojí za to?
Konečný verdikt zní asi takto. Nový Superb je doslova jiné auto, než jeho dvě předešlé generace. Vzhled, vnitřní prostor, zavazadelník, zpracování dílů v kabině nebo jízdní dovednosti, to vše se zlepšilo a to takovou měrou, že sesterský Passat má silného soupeře. Protikladem je však to, že někomu se může zdát kabina nudná a příliš podobná menší Octavii, což je do jisté míry pravdivý argument. Dalším mínusem je hluk od pneumatik a taktéž absence plnohodnotných LED předních světlometů. Ty bych u vrcholného modelu značky čekal alespoň v nejvyšší výbavě L&K, jenže tomu tak není. V otázce, zda je lepší Passat a nebo Superb, tak neexistuje jednoznačná odpověď, jedná se o velmi povedené duo, u nějž se chyby hledají těžko. Ve finále tedy pak hlavně záleží na tom, zda máte více rádi Passat a nebo domácí Superb.
Výsledné hodnocení: 94 %
Cena testovaného vozu v základu: 931 900 Kč
Cena testované verze vč. příplatků: 1 087 600 Kč
KLADY
- velký vnitřní prostor
- kvalitní zpracování interiéru
- dynamika a spotřeba motoru
- adaptivní tlumiče DCC
- vzhled
ZÁPORY
- absence Full LED světlometů v nabídce
- hluk od valících se kol
Motorizace |
přeplňovaný vznětový čtyřválec |
objem: 1968 |
nejvyšší výkon: 140 kW při 3500 ot/min. |
největší točivý moment: 400 / 1750 - 3250 ot/min. |
Výkon |
nejvyšší maximální rychlost: 230 km/h |
zrychlení z 0 na 100 km/h: 7,6 sekundy |
spotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 6 l / 4.4 l / 4.9 l |
objem palivové nádrže: 66 litrů |