V žádném případě si netroufáme hodnotit zahraniční politiku ruské federace, ovšem v posledních několika letech jsme mohli být svědky opětovného otvírání již dříve opuštěných základen v severní části země a v roce 2017 zde dokonce vyrostla základna nová. jejíž název zní Arctkicheski Trilistnik.
Ruská armáda je pro nasazení v oblasti Sibiře vybavena speciální technikou, neboť místní nehostinné podmínky vyvíjí zvláštní nároky jak na člověka samotného, tak na stroje. Není proto výjimkou, že v nejextrémnějších oblastech se museli vojáci i v 21. století spoléhat na saně tažené soby nebo psí spřežení. Vrchol luxusu pak představovaly sněžné skútry, které však vystavovaly vojáky rozmarům počasí.
Tomu by však měla učinit přítrž novinka Berkut-2 (také označovaná jako TTM-1901-40) od společnosti NPO Transport, která je v podstatě karoserií automobilu napasovanou na podvozek skútru. Nejedná se přitom o novinku, ale o modernizaci a úpravu staršího modelu pro vojenské účely.
Společnost NPO Transport, která se zaměřuje na vývoj speciálních strojů určených pro pohyb ve sněhu (například stroje pro ropný a plynový průmysl), uvedla Berkut na civilní trh již před lety, ovšem v roce 2015 se pochlubila kontraktem s ruským ministerstvem obrany, který by měl v první dodávce zahrnovat 40 vozidel Berkut-2 s uzavřenou dvoumístnou kabinou, jak uvádí web TheDrive.
Stejně jako u všech ruských strojů určených do náročného terénu, i pod kapotou Berkutu-2 nalezneme velice jednoduchou, víceméně starou ale ověřenou techniku. Karoserie první generace Berkutu pocházela z malého sovětského automobilu VAZ-1111 Oka, jehož produkce pod označením Lada skončila až v roce 2008.
Berkut-2 ovšem disponuje podstatně sofistikovanější, elegantnější a aerodynamičtější karoserií, která už zřejmě s modelem Oka nemá žádnou spojitost. Stejný ovšem zůstal motor, kterým je v podstatně nesmrtelná pohonný jednotka VAZ-21213 o objemu 1.7 litru a výkonu 80 koní, kterou bychom nalezli i pod kapotou legendární Lady Niva.
Pod kabinou se nachází stejná technika, jakou bychom našli u většiny sněžných skútrů - tedy dvojice lyží určená k zatáčení a jeden široký pás přenášející výkon na podklad. Berkut-2 by měl podle všeho dosáhnout rychlosti až 64.3 km/h a jeho dojezd na jednu nádrž se odhaduje na 201 kilometrů - vše ovšem záleží na podmínkách.
Díky kompaktním rozměrům však může být Berkut-2 naložen i na menší náklaďáky, díky čemuž se dá jeho přesun výrazně urychlit. Stejně tak se Berkut-2 vejde do většiny ruských nákladních letadel a v případě potřeby může být v závěsu přepravován dokonce i pod přepravní helikoptérou Mi-8/17. Podle některých by se však mohl vejít i do nákladového prostoru. Právě letecký výsadek pak může být velkou předností, neboť ruská armáda v nedávné doby cvičila seskoky a letecké výsadky v oblasti polárního kruhu.
Demonstrace schopností Berkutu-2 | zdroj: youtube.com
Navzdory svým kompaktním rozměrům navíc dokáže Berkut-2 utáhnout necelých 300 kilogramů v závěsu, což by po připojení saní mohlo zvýšit jeho přepravní kapacitu, případně by mohl sloužit k zásobování. video zveřejněné ruským ministerstvem obrany navíc Berkut-2 ukazuje i při tažení vojáků na lyžích.
Militarizovaná verze Berkutu-2 disponuje speciální nástavbou za kabinou, na které může být umístěn například kulomet, který by mohl zaručit alespoň omezenou ochranu stroje. Během nedávné přehlídky vítězství v Moskvě byl Berkut-2 osazen kulometem 7.62 PKP Pecheneg, který je modernizovanou variantou sovětského kulometu PK. Výbavu by navíc měly tvořit přídavné světlomety, komunikační zařízení a navigační systémy.
Jednou z nejlepších a pro vojáky sloužící v polárních podmínkách asi i nejdůležitější vlastností je schopnost rychle a účinně vytápět kabinu. Podle informací výrobce nabízí Berkut 2 nejpropracovanější systém vytápění, který dokáže udržet v kabině teplotu 17.7 °C i v podmínkách, kdy venku vládnou extrémní teploty okolo - 51 °C.
Berkut-2 | foto: youtube.com
Kromě Berkutu-2 však vojáci sloužící na severu země, tedy mnohdy za hranicí polárního kruhu, dostávají i speciálně upravené vrtulníky a další techniku, která musí snášet mrazy. Ostatně jsme během zimy několikrát psaly, technika může být na mrazy podstatně náchylnější, než člověk.
