Ano, odkládání ruky tam, kam nepatří, odkládání nohy tam, kam nepatří - nešvarů, kterých se za volantem dopouštíme, je mnoho. Někdy jimi ubližujeme svému vozu a jindy zase ostatním účastníkům silničního provozu. Pravdou však je, že všechny tyto věci děláme většinou neúmyslně - o tom, že by mohly autu škodit nemáme mnohdy ani tušení. Které činnosti to jsou? A kdo nás je naučil?
Začneme ale od konce - odkládání ruky i nohy na nesprávné místo nás totiž nenaučili v autoškole, ale museli jsme se je naučit postupně sami. Pokud totiž dodržíme tu ideální a vlastně jedinou správnou pozici za volantem, budeme volant držet oběma rukama a ruka nám k řadící páce sjede jen tehdy, chceme-li zrovna změnit rychlostní stupeň či vyřadit. Jenže pokud budeme například popojíždět v koloně či typickém pražském provozu, a řadit a vyřazovat každou chvíli, časem nám jedna ruka na řadící páce prostě zůstane.
V tak pomalé rychlosti, kterou se v kolonách běžně pohybujeme navíc obě ruce na volantu přeci nepotřebujeme. Otázkou potom zůstává, jak velkou silou na řadící páku působíme. Pokud totiž budeme ruku držet vlastní silou, "zase tolik se nestane". Pokud ale patříme mezi řidiče, kteří sedí vyloženě špatně - tj. naklonění doprostřed automobilu, opírajíc se přitom o loketní opěrku a řadící páku, pak již dochází k nadměrnému opotřebení některých dílů. Které to jsou?
Tato poloha je bohužel zvláštně poslední dobou velmi častá a oblíbená zejména u mladých řidičů. Jenže tlakem na řadící páku vyvíjíme tlak také na táhla vedoucí k převodovce, a jimi zase na vidličky, kterými se v převodovce volí jednotlivé rychlostní stupně. Zde pak vzniká nadměrné tření mezi vidličkami a ozubenými koly či synchrony, které má za následek rychlejší opotřebení převodového soukolí.
Pokud toto chování doplníme ještě odkládáním levé nohy na spojkový pedál, můžeme rovnou počítat s tím, že pravidelný servis přijde mnohem dříve, než odpovídá servisním tabulkám. I tento fakt se vyskytuje u mnoha řidičů, a vznikl zejména z důvodu lenosti časté změny polohy při častém řazení. Jenže již při samotném odložení nohy na spojkový pedál, dochází z dlouhodobého hlediska k výraznému opotřebení spojkového ložiska, v horším případě pak k určitému, více či méně citelnému, prokluzu spojky.
Výše zmíněné chování má tak jediný výsledek - dřívější servis a větší investice s ním spojené. Ať už je však automobil ve kterém jezdíme půjčený či služební, pokud máme k automobilům alespoň nějaký vztah, měli bychom se těmto nešvarům vyvarovat. Oba výše zmíněné nešvary pak samozřejmě platí pouze pro vozidla s manuální převodovkou.
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?