Vývoj naftových motorů je stále dražší, protože i vinou aféry Dieslegate musí splňovat stále přísnější emisní limity. Toto se pak logicky odráží v ceně auta s turbodieselem pod kapotou, která hlavně v segmentu menších vozů stoupá do astronomických výšin. Proto se možná již brzy dočkáme radikálního řešení.
Francouzské automobilky kdysi dávno přišli jako první s naftovými jednotkami v útrobách vozů segmentu A nebo B. Důvodem byly především daňové výhody a nižší emise, umožňující vjezd i do nízkoemisních zón velkých metropolí. S příchodem hybridů, elektromobilů a vlastně i downsizovaných benzínových dvou- nebo tříválců ale tato papírová výhoda trochu vymizela. K tomu si navíc připočítejte čím dál vyšší náklady na vývoj naftového motoru, který musí projít šílenými eurolimity při vypouštění NOx nebo CO2, a rázem máte drahá a v mnoha zemích neprodejná malá či kompaktní auta. A na tento fakt začíná pomalu dojíždět například Renault.
Většinu jeho evropských prodejů aktuálně tvoří modely v segmentech A, B a C, navíc až 60 procent má pod kapotou naftové agregáty. Přesto podle zdrojů agentury Reuters Francouzi již brzy vyřadí turbodiesely z nabídky Clia, Capturu nebo Méganu. Už dříve se těchto motorů zbavilo nejmenší Twingo, pod jehož kapotou aktuálně najdete přeplňovanou zážehovou devítistovku nebo litrový atmosférický tříválec. Krok úplného vymazání dieselů z palety zmíněných modelů se odehraje do roku 2020, a to z důvodu stále se zpřísňující emisní normy Euro 6 a chystané Euro 7 (například měření emisí v reálném provozu). Podle analytika Pavana Potluriho z IHS Automotive se postupně začnou dieselů zbavovat všichni, protože od roků 2017 a 2018 bude jejich vývoj čím dál nákladnější. Od roku 2025 pak stejný člověk předpovídá úplný konec nafty.
To už je ale přece jenom daleká budoucnost, v té bližší by naftové jednotky mohly přežít alespoň v modelech vyšších tříd, případně například v nejluxusnějším provedení Méganu. Důvodem je fakt, že zákazníci jsou si u větších nebo luxusnějších modelů ochotni připlatit za mnoho prvků, jedním z nich by mohlo být právě tankování nafty. Jinak se ale zdá, že budoucností jsou aktuálně hybridní pohonná ústrojí, jejichž cena by se měla brzy dostat na nebo dokonce pod úroveň současných turbodieselů. Tuto cestu si už dávno zvolila Toyota, přejít se na ni chystá také Kia. Pochybnosti o vývoji a prodeji dieselů mají pak vedle Renaultu například Volkswagen nebo Volvo.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?