Čtyřdveřový sedan je na českém trhu dostupný od prosince a vedle hodně povedeného vzhledu zaujme také nabídkou prostoru a cenou hluboko pod tři sta tisíc korun. Tato cifra je ale vykoupená slabší startovací výbavou. Zajímavá je nabídka motorů, v niž najdeme dva zážehové a dva naftové čtyřválce, ani jeden benzín ale nemá přeplňování. Tuto situaci mění až dvě nové karosářské varianty. Spolu s pětidveřovým hatchbackem a kombi SW přichází totiž přeplňovaná 1.4 T-Jet s výkonem 120 koní. Jenom o ní ale ani jedna z novinek není.
Hatchback i kombi se chlubí na pohled velice zajímavým designem, který vynikne o to víc v jiné než stříbrné barvě. Na ženevském stánku Fiatu stál mimo jiné hatchback v červené a kombi v tmavě modré a troufáme si tvrdit, že to jsou pro Tipo ty nejvhodnější barvy. O něco elegantnější vychází z interního souboje kombi, jemuž pomáhá delší zadní převis. Zadní partie proto nepůsobí „useknutě.“ Celkově je kombi delší o dvacet centimetrů, což ocení zejména zavazadlový prostor. Ačkoliv ani 440 litrů hatchbacku není málo, 550 litrů Tipa SW zní přece jen lépe.
Další výhodou kombíku je dvojité dno a nižší nakládací hrana kufru. U hatchbacku vadí masivnější zadní nárazník a tím pádem i o něco hlubší dno zavazadelníku. Obě karosářské varianty disponují poměrně těžkým víkem pátých dveří, které by mohlo především drobnějším postavám dělat docela problém. Vzadu je při shodném rozvoru 2636 milimetrů místa tak akorát. Ne, že bychom se snad vyloženě tísnili, ale oproti Octavii Combi nebo i nové Astře Sports Tourer Tipo SW mírně ztrácí. Hatchback je na tom vlastně úplně stejně s tím rozdílem, že konkurence nenabídne o moc víc. Tady má zkrátka „méně praktická“ verze výhodu.
Na rozdíl od sedanu, kde (zatím) končí nabídka multimediálních systémů UConnect u pětipalcového displeje, dokáží kombi i hatchback nabídnout obrazovku s úhlopříčkou sedm palců. Ta je, podobně jako třeba u Mercedesů, umístěná na vrcholku středové konzole a takříkajíc „ční“ nad celou palubní deskou. Ovládání celého systému je poměrně rychle pochopitelné, koncernové výrobky s platformou MIB jsou ale ještě o kousek intuitivnější. Ačkoliv většina plastů není měkčená, zpracování je velice kvalitní a i pocitově je Tipo hodnotným vozem. Konečně by tedy mohly zmizet uštěpačné poznámky na adresu kvality italských vozů. Velice se nám líbí analogové budíky a do ruky padnoucí volant.
Pod kapotou dvou nových karosářských variant najdeme zážehovou čtrnáctistovku o výkonu 95 koní, šestnáctistovku o výkonu 110 koní a přeplňovanou čtrnáctistovku o výkonu 120 koní, naftová třináctistovka má 95 koní a šestnáctistovka 120 koní. Prodej pětidveřového Tipa i Tipa SW by měl v Česku začít v polovině roku. Ceny zatím nebyly stanoveny, nedivili bychom se však základní cifře pod hranicí tří set tisíc korun.
