Příběh českého vynálezu, řádně česky pojmenovaného dálníku, se spolu se jménem Jan Anderle proplétá celým minulým stoletím. U nás se výroby nikdy nedočkal.
V jednom z nedávných článků jsem narazil na podobnost s českými dálníky. Vzhledem k tomu, že na tyto projekty se již téměř zapomnělo, je, myslím, vhodné, připomenout si je krátkým článkem.
Jan Anderle, tvůrce dálníků, byl výborným pilotem již v meziválečném období. Sloužil v armádě a to s výborným hodnocením. Létal na mezinárodních soutěžích a především létal jako zkušební pilot v ČKD.
Za druhé světové války nemohl Jan Anderle létat a proto si musel najít jinou činnost. Začal vyrábět dálníky. Sestrojil první kusy Dálník 1 a 2. S karoserií od Sodomky a konstrukcí z motocyklu šlo věru o zajímavý stroj.
Dálník jezdil, podobně jako motorka, jen po dvou kolech. Aby se při stání a pomalé jízdě nepřevrátil, bylo možné pedálem vysunout dvojici koleček, po jednom na každé straně. Motor ležel vepředu. Anderle se snažil nabídnout s úsporností motorky pohodlí auta. Ostatně dobové prameny udávají, že tento dvousedadlový vůz spotřeboval jen 4,5 litru benzínu na 100 kilometrů.
Epocha výroby dálníků byla po válce přerušena. Jan Anderle se mohl opět pustit do létání a s výrobou dálníků přestal.
Vše se změnilo čtyři roky po konci války, po koministickém převratu. Jan Anderle v roce 1949 zůstal na přání zákazníka při předváděcích letech nového letadla delší dobu v zahraničí, než měl povoleno a byl odsouzen za špionáž k trestu smrti. Trest mu byl později snížen na 15 let.
Nakonec strávil pět let v dolech v Jáchymově a další dva roky ve vězení, dalších pět let poté pracoval na nucených pracích na přehradě Lipno.
Protože ani po uplynutí trestu nemohl létat, vrátil se ke stavění dálníků. Nové modely se ale i přes snahu pana Anderleho nikdy nezačaly sériově vyrábět.
V roce 1967 Jan Anderle emigroval a vrátil se k létání. Když bu byla vlivem věku odňata letecká licence, vrátil se opět ke svému nenaplněnému snu, k dálníkům.
Teprve na Západě se dočkal. Ve Švýcarsku se podařilo homologovat dálníky podle jeho vlastní konstrukce, kde se podobné vozy vyrábí dodnes. Vyrábí je například firma Peraves. Sám Jan Anderle se ale sériové výroby svého snu nedočkal. Zemřel v roce 1982 krátce po postavení prvního prototypu.
My jen můžeme litovat, že tehdejší doba neumožnila vývoj takto zajímavého stroje i u nás.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, které na semaforu sice potrápily kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.